Il Boemo

Jsem velkou fanynkou hudby osmnáctého století a také Josefa Myslivečka, přičemž bych ocenila, kdyby se jeho díla hrála víc. Když jsem si hledala na wikipedii podrobnosti o jeho životě, ke svému překvapení jsem zjistila, že o tomto významném českém skladateli tam je pár nicneříkajících vět. Naštěstí jsem padla na tuto knihu a okamžitě si ji zakoupila. Ačkoli se jedná o literaturu faktu, četla se jako detektivka. Poskytuje skvělý vhled nejen do autorova života, a to historické prameny jsou neúplné, ale i rozbor jeho díla a na konci je krátký medailonek souvisejících skladatelů. Mě osobně nejvíc zaujaly příhody, jak po smrti Myslivečkova otce, velmi zámožného muže, zůstala celá rodina v nouzi, protože matka (žena) nesměla dědit. A potom ta, jak si Mysliveček došlápl na lichváře a porazil ho. Věcné, zábavné, korektní. Vřele doporučuji.

Konečně kniha, která tak dlouho na našem trhu a v našem hudebním světě chyběla! Josef Mysliveček si zaslouží, aby po letech zapomenutí vstoupil opět do povědomí posluchačů. Jsem ráda, že jsem se mohla zorientovat v tom, co říkají ověřitelná fakta (byť jich není mnoho) a co si např. Arbes či Špálová přidali. Oceňuji přehledné členění knihy, úctyhodný kompletní přehled díla a výborný překlad. Velmi se těším na velkou monografii i film. Josef Mysliveček, autor tak nádherné a kvalitní hudby, si své znovuobjevení zcela jistě zaslouží - a tato kniha v tom čtenářům a posluchačům může pomoci a ukázat cestu.

Nu, je to takový manuál asi pro diváky našeho filmu, který jsem neviděla a ani se naň nechystám. Zde jsem naivně čekala srozumitelný vhled do Myslivečkova života, ale dvě předmluvy mi skoro řekly víc (byť stejně nepřehledně až zmatečně) než celý nedlouhý zbytek samotného textu. O tom, že jde o slibované zaručené informace, lze zapochybovat hned, jakmile v jedné větě po sobě následují asi, snad a pravděpodobně... a autor se odkazuje na Pelcla, který je jen zmíněn v textu jako autor (vrstevník Myslivečka) jakési životopisné stati - asi dost podstatné, když se o ni autor opírá téměř na každé straně, ale zřejmě pro něj ne tak podstatné, aby ji uvedl mezi zdroji... Neudělala jsem si z toho všeho pražádný obraz velkého hudebního Čecha (možná záměr autora i autorů filmu?), škoda papíru (zejména když barevná fotopříloha předkládá především filmové záběry!). Zklamání. 50%

Jsem velkou fanynkou hudby osmnáctého století a také Josefa Myslivečka, přičemž bych ocenila, kdyby se jeho díla hrála víc. Když jsem si hledala na wikipedii podrobnosti o jeho životě, ke svému překvapení jsem zjistila, že o tomto významném českém skladateli tam je pár nicneříkajících vět. Naštěstí jsem padla na tuto knihu a okamžitě si ji zakoupila. Ačkoli se jedná o literaturu faktu, četla se jako detektivka. Poskytuje skvělý vhled nejen do autorova života, a to historické prameny jsou neúplné, ale i rozbor jeho díla a na konci je krátký medailonek souvisejících skladatelů. Mě osobně nejvíc zaujaly příhody, jak po smrti Myslivečkova otce, velmi zámožného muže, zůstala celá rodina v nouzi, protože matka (žena) nesměla dědit. A potom ta, jak si Mysliveček došlápl na lichváře a porazil ho. Věcné, zábavné, korektní. Vřele doporučuji.

Naštěstí v tomto případě nemusím srovnávat film a knihu. Freemanův průvodce mi totiž dovolil pomalu "vstřebat, zažít, strávit" silný operní zážitek, byť se odehrával v kinosále. Nejsem odbornice na vážnou hudbu, a snad i proto mi kniha, cituji Ditu Hradeckou: "...určená široké veřejnosti a nepředpokládá odborné vzdělání čtenáře..." sedla.

Působivé ozřejmění o Il Divino detto Il Boemo, jehož hudbu z duše miluji. Vidíme snahy o znovuzrození hudby tohoto neprávem opomíjeného mistra vážné hudby, zdaleka nejen filmem pana Václava s Vojtou Dykem. „Muž ze Sovových mlýnů", jemuž otčím za nechal dluhy, s bratrem Jáchymem se vůbec nevídal, měl život roztodivný, ale zcela ne jednoduchý. Jak sám pan Freeman uvádí, životopis Pepíčka Myslivečka vychází největším dílem dík korespondenci s otcem/synem Mozartovými, kdežto prvně jmenovaný zcela nechutně Myslivečka nakonec života hanil. Se ženami si mistr Mysliveček užil, ale nemáme doklady o nějakém tom nemanželském potomku. Tvůrcům, kteří si dávají práci a nachází nové anály o J. M., fandím. Mají vizi a vědí, čeho chtějí dosáhnout. A kdo ví, třeba nebude Mysliveček tím posledním, koho z epochy barokní aktualizujeme. Dávám jednoznačných 100%.