Identita

Francis Fukuyama
Skladem > 10 ks
Expedujeme ještě dnes

V roce 2014 napsal Francis Fukuyama, že americké instituce jsou v úpadku, protože státu se ve stále větší míře zmocňují mocné zájmové skupiny. O dva roky později se jeho předpověď vyplnila poté, co se k moci dostala řada politických outsiderů, jejichž ekonomický nacionalismus a autoritářské tendence představují hrozbu pro destabilizaci celého mezinárodního pořádku. Tito populističtí nacionalisté usilují o přímé, charismatické spojení s „lidem“, definované obvykle v úzkých identitárních pojmech, jež umožňují lákat lidi, aby se zapojovali do různých zájmových skupin, a současně z nich velké části populace vylučovat.

Volání po uznání identity jednotlivce je mistrovský soubor myšlenek, jež jednotícím způsobem vysvětluje mnohé z toho, co se dnes děje ve světové politice. Univerzální uznání rovnosti, které je základem liberální demokracie, bylo stále častěji zpochybňováno užšími podobami uznání založenými na národě, náboženství, sektě, rase, etnicitě či genderu, což vyústilo do protiimigrantského populismu, vlny zpolitizovaného islámu, rozhořčeného „identitárního liberalismu“ univerzitních kampusů a vzniku bílého nacionalismu. Populistický nacionalismus, údajně založený na ekonomické motivaci, ve skutečnosti vyvěrá z požadavku na uznání, a nelze ho proto uspokojit pouze ekonomickými prostředky. Požadavek identity se nedá překonat; identitu musíme vytvářet způsobem, který demokracii spíše podporuje, než podkopává.

Identita je aktuální a potřebná kniha - ostré varování, že pokud nevytvoříme univerzální chápání lidské důstojnosti, odsoudíme se k neustálému konfliktu.

Překladatel: Marie Vlachová
Kategorie: Politika, společnost
Počet stran: 196
Rok vydání: 2019
Rozměr: 20 x 14 x 2 cm
Jazyk: Český
ISBN tištěné knihy: 9788075301765

Možnosti doručení a plateb
Knihy vám doručíme v pořádku a včas
zasilkovna dpd pošta balikovna
Možnosti doručení
  • Poštovné ZDARMA při objednávce nad 799 Kč pro všechny dopravce.
  • Objednávky expedujeme obvykle do 24 hodin.
Doručení na odběrné místo od 39 Kč
  • Zásilkovna + 6 000 výdejen
  • Balík Do Balíkovny + 2 000 výdejen
  • DPD Pickup + 1 200 výdejen
  • Balík Na poštu + 3 000 výdejen
Doručení na vaši adresu od 69 Kč
  • Balík Do ruky - zásilku lze sledovat
  • DPD kurýr - zásilku lze sledovat
Platíte rychle a bezpečně
převodem visa mastercard paypal
Jak u nás zaplatíte? Online platba kartou - nejoblíbenější metoda
  • lze hradit e-knihy, audioknihy i tištěné knihy, karty Visa, Master Card, Maestro, e-zboží ihned ke stažení  fyzické  expedujeme do 24 hod
  • bez poplatku
Platba expresním převodem 
  • lze hradit e-knihy, audioknihy i tištěné knihy, podporují jen některé banky, okamžitá platba, zboží ihned zpřístupněno expedici
  • bez poplatku
Platba běžným převodem
  • lze hradit pouze e-knihy, audioknihy, dárkové poukazy
  • platbu nutno provést manuálně na č. účtu a s  var. symbolem
  • platba připsána za 1-3 dny
  • ihned po připsání platby expedujeme
  • bez poplatku
PayPal
  • mezinárodní platební systém Paypal napojený na tisíce e-shopů
  • transakce probíhá okamžitě
  • pomáhá řešit i reklamace plateb
  • bez poplatku
Dobírka
  • lze hradit pouze fyzické produkty - tištěné knihy
  • platba až přímo u kurýra při převzetí zásilky
  • 39 Kč, při objednáve nad 799 Kč ZDARMA
Proč nakupovat na Palmknihách

Čtenařské recenze

Nezávislé recenze čtenářů Palmknih a Databáze knih

85%
12 hodnocení
Nezávislé hodnocení
  • součet čtenářských hodnocení z nezávislého portálu Databázeknih.cz a e-shopu Palmknihy.
  • jednotlivá hodnocení a recenze naleznete v příslušných záložkách.

Celkové hodnocení Databazeknih 85%

Čtenářská recenze
21.12.2019

„V průběhu lidských dějin se jedinci vždy dostávali do rozporu se společností, v níž žili. Avšak teprve v moderní době převážil názor, že autentické vnitřní já je skutečně hodnotné a že vnější společnost se neustále mýlí a dostatečně spravedlivě toto vnitřní já neoceňuje. Už to není vnitřní já, které je třeba přinutit, aby jednalo v souladu se společností; změnit se musí sama společnost.“ I do mainstreamových médií začíná pronikat idea, že za současnou roztříštěnost západního světa může, alespoň z části, politika identit. Francis Fukuyama se k této myšlence v knize hlásí a překládá vlastní teorii počátků, vzniku, vývoje a směřování identitárních hnutí na západě a zejména ve Spojených státech, které jsou tímto fenoménem postiženy asi nejvíc. Autor začíná historickým exkurzem, definuje pojem identita, na pomoc povolává antické filosofy, Sokrata, Rousseaua. Ukazuje na úzké spojení identity a důstojnosti. Popisuje postupnou proměnu světa – přesun důstojnosti z několika málo jedinců postupně na všechny občany, obyvatele a lidské bytosti: „Identitární politika je vždy bojem o uznání důstojnosti.“ Stejně jako jiní poukazuje na a současně kritizuje destrukci „Amerického snu“. Pocit nespravedlnosti a bezmoci středních vrstev, bílých Američanů, kteří mají pocit, že je ve frontě na úspěch zcela neprávem předbíhají ostatní skupiny – černoši, Asiati, ženy, sexuální menšiny, migranti, … podporováni právě těmi elitami, které bílé Američany zcela ignorují. Tento pocit bezmoci, nebo lépe, neviditelnosti autor obecně považuje za kritické nebezpečí stability společnosti. A netýká se pouze středních vrstev, ale právě i dalších marginalizovaných skupin. Tato neviditelnost stála za vznikem i dalších skupinových identit. Sleduje vznik a vývoj liberálně levicové myšlenky inkluze všech v Americkém úředním aparátu. Zajímavá je též myšlenka, kde jako další příčinu vzestupu politiky identit (jinak touze po sebeúctě) lze vidět úpadek společného morálního horizontu v podobě ústupu náboženství a vyplnění uvolněného místa psychoterapií. S tímto názorem se setkávám prvně. Poukazuje na fakt, že v minulosti občané liberálně demokratických států očekávali, že jim stát zajistí jejich individuální práva a ne že převezme odpovědnost za to, aby lidé ze sebe měli lepší pocit. Zdůrazňuje dnes rozšířené citové zdůvodnění požadavků a protestů a potřebu „cítit se lépe a mít lepší pocit“, viz např. dnešní hnutí Extinction Rebellion, ale též mnoho dalších. Ukazuje úpadek sociálně demokratické levice na konci minulého století a následnou adopci identitární politiky, multikulturalismu a ochrany jinak marginalizovaných skupin jako pokračování opuštěného, nebo lepe již nepotřebného a překonaného, třídního boje. Dělnická třída výrazně zbohatla a splynula se střední třídou, sociálně demokratické strany přišli o voliče. Pro levici je stále určujícím požadavek na absolutní rovnost, dnes však ne na úrovní společenských tříd, ale mezi stále rozrůstajícím se množství marginalizovaných skupin. Na to však běžný, původní, volič levice neslyší. Kniha stojí za přečtení, přesto se autor nevyhne některým klišé. Skvěle popisuje současný stav a přidává své vysvětlení trendů, které lze pozorovat na pokrokovém západě. Čím dál víc divných zpráv lze nalézt i na českých webech. Trendy, které dříve nikdo neznal nebo neexistovali, pojmy jako sněhové vločky, safe spaces. Transgender znali pravděpodobně pouze lékaři a další profesionálové a cestovatelé mířící do jihovýchodní Asie. A pak tu máme zcela neuchopitelné a nedefinovatelné zločiny z nenávisti, nic není přesně definováno, ukotveno v zákoně, přesto se za dříve zcela okrajové prohřešky permanentně mažou uživatelé ze sociálních sítí, nebo již přímo vyšetřují policií (např. ve Velké Británii). Neodpustí si narážky na Trumpa, považuje ho za příčinu nástupu bílého nacionalismu. Na druhé straně přehlíží až fanatickou nenávist liberálně levicových médií k jeho osobě. Imigraci považuje za jev s čistým přínosem a opět, zdá se, téměř ignoruje realitu, zejména události z posledních let. Imigrace jednotlivců, špiček oboru, aktivních jedinců, kteří se zapojí do většinové společnosti, elit, specialistů, a dalších podobných je nepochybně přínosem, hromadné otevření hranic a vpuštění stovek tisíc a milionů lidí najednou asi takovým přínosem nebude. Na jedné straně chválí přínosy diverzity a rozmanitosti, chápe identitární politiku jako něco přirozeného a vývojově pochopitelného. Na druhé straně v závěru uznává, že velké a rozmanité země jako např. Indie mají značné problémy udržet jednotu, je v nich obtížné dosáhnout konsensu, obtížné spojit dohromady jednotnou skupinu s určitým cílem. Nebyli by tedy nakonec etnostáty lepším řešením? Jasně, hrozí války. Ale směřování a roztříštěnost západu mi nedává příliš naděje, že se v multikulturním a inkluzivním státě válce vyhneme, tedy občanské válce. Řešení v podstatě nenavrhuje žádné, jen jakýsi uměle optimistický závěr, v tom smyslu, že již představené dystopie vývoje společnosti se nevyplní. Někdo tomu ještě opravdu věří? Přesto kniha rozhodně stojí za přečtení.

Čtenářská recenze
05.04.2020

Představte si, že jste bílý muž a stojíte ve frontě před branou na americký sen. O vstupu rozhodují právě vládnoucí elity. Stojíte už léta a fronta se téměř nepohne. Za vámi stojí za dalším plotem ženy a menšiny, ale to vás netrápí. Najednou ale ty samé elity, které na vás do teď kašlaly, začínají eskortovat k bráně zmíněné skupiny. A vy máte pocit, že vás podvedli a že ti za vámi vás předbíhají, zatímco vy jste trpělivě, a jak se zdá marně, čekal tak dlouho. A to vás naplní hněvem. Přesně takto Fukuyama vysvětluje identitární konflikt v USA, ale i jinde na světě. Vzpoura chudého bílého muže, který se ztratil v modernitě a liberalismu. Sociální sítě tyto identitární skupiny spojily, daly jim hlas. Pravicově populističtí vůdci jim zase dopřáli sluchu a za odměnu se dočkali moci (Trump, Johnson, Orbán, Kaczynski a další). Identita je hlavním politickým konfliktem dneška. Je hlavní příčinou aktuálních kulturních válek. Fukuyama přináší trefnou analýzu současného stavu, který se nezrodil zničehonic, ale který je odpovědí na dlouhodobý vývoj a vzpouru neviditelných. Poučení je velké, ale cestu ven bohužel nepřináší.

Čtenářská recenze
13.04.2020

Kto mal možnosť prečítať si esej Tribal World, či knihu Political Tribes: Group Instinct and the Fate of Nations, možno už tuší o čom bude knihy Francisa Fukuyamu. Zvolenie Trumpa za prezidenta U.S.A. zdá sa, spôsobil takú ranu intelektuálom liberálnej demokracie, že im to nedá spávať. Čitatelia Fracisa Fukuyamu sú zvyknutí, na pomerne svojský, avšak mimoriadne fundovaný štýl písania s naozaj prenikanými myšlienkami a postrehmi. Kniha Identita, túžba po dôstojnosti a politika hnevu, je akýmsi pokračovaním knihy Konec dějina poslední člověk. Fukuyama stavia svoje poznatky na filozofických dielam velikánov. Kým v Konci dejín čerpal z Hegela, Nietzeho, teraz prechádza na Platóna, Lutera či Roussea. Nie však preto, že by ich považoval za lepších, ale pre to aby zrozumiteľne vysvetli, tak ako je to u neho zvykom, popísal jednak súčasný stav, no najmä jeho vývoj. Základným kameňom Fukuyamovej knihy je dôstojnosť. Fukuyama začína popisom Platónovej „thymos“ teda duševnej časti, ktorá je nezávislá od ratia. K nej môžeme priradiť hodnotu človeka, ktorú možno uznávať či odmietať. Na jej podklade cítime hrdosť, hanbu či hnev. V určitom protipóle je „megalothymia“, ktorá predstavuje určitú nadradenosť či výnimočnosť. Podľa Sokrata je megalothymia cnosťou bojovníkov, ktorí si zaslúžia dôstojnosť preto, že sú na rozdiel od roľníkov či kupcov ochotní umrieť pre vyššie ciele, napríklad za polis, a ich kalkul nie je ekonomický. Rozvojom ľudskej spoločnosti ale došlo k inflácií aj samotnej dôstojnosti. Tá sa už nestala len snom rojkov, ktorí považovali všetkých ľudí za seberovných, ale stala sa zákonným právom. Samotné rozšírenie by samo o sebe neznamenalo nič katastrofálne, avšak dôstojnosť ako automaticky priradené, „nezaslúžené“ právo v sebe obsahuje aj vlastné protirečenie. Už Rousseau konštatoval určitú nadradenosť a výnimočnosť vlastného JA nad vonkajšou realitou. To znamená, že vnútorné Ja ma určité kvality, ktoré sú po „obdarení“ dôstojnosti natoľko jedinečné a výnimočné, že ich treba reprezentovať nad skutkovú realitu. Ako absurdný prípad nám poslúži, osoba ktorá sa prehlási za čajku. V súlade s jeho dôstojnosťou je zlé mu vysvetľovať, že je človekom keď sa sám cíti byť čajkou. Tento zaujímavý spoločenský trend Fukuyama dáva do súvisu aj s rozvojom psychoterapie, ktorej cieľom je, aby sa pacient „cítil dobre“ a nie aby bol konfrontovaný s vonkajším svetom. Takto sa ľudia uzatvárajú do určitých netýkavých bublín, ktoré napr. poviedli, ku zmene sylabov klasického vzdelávania a to z dôvodu, že v ňom neboli rovnomerne zastúpené pohlavia, rasy či iné náboženské skupiny, ktoré boli týmto klasickým sylabom ponižované. Práve frustrácia a ponižovanie tvorí v spoločnosti silný polarizujúci náboj, ktorý vedie k politike hnevu. Veľmi pútavé je sociologické priblíženie politického statusu robotníckej triedy. Tá sa podľa Fukuyamu pretransformovala, pričom vypadla zo strednej vrstvy a je permanentne ohrozená robotizáciou. Súčasnú robotnícku triedu tvoria zamestnanci služieb, čašníci, kaderníci ale aj spoločnosťou vyvrhnutý moslimský obyvatelia Francúzka a pod., problémy týchto pracovníkov však politikov nezaujímajú, čo voliči vnímajú ako zradu. Stredná trieda sa cíti byť základom demokracie. Sú hrdí na to, že pracujú aj keď za nespravodlivé mzdy, nie sú na nikoho odkázané a od štátu dostávajú len to, im sám zoberie na daniach. Potom do toho prídu ľavicové strany, ktoré po páde marxisticko-lenistického hospodárstva zostali len na svojej agende „zániku“ štátu a pretláčajú rôzne marginalizované politiky, pričom záujmy pracujúcich sú len okrajové. Štát totiž nemá prostriedky na rast dôchodkov, lepšiu zdravotnú starostlivosť a pod. ale občania sú povinný prijať tisícky migrantov, ktorí majú nárok na bývanie, príjem, stravu, zdravotné služby a pod. Nie je divu, že stredná vrstva sa cíti byť opomínaná, ponižovaná a to je iskrou hnevu, ktorý poviedol Britániu k Brexitu a Donalda Trumpa do kresla prezidenta U.S.A. Fukuyama sa snaží vysvetliť že prapôvod týchto pohybov je ľudská schopnosť pochopenia svojej dôstojnosti, resp. Toho čo si pod týmto pojmom môžeme predstaviť. Dôstojnosť je sama o sebe však pomerne obsahovo komplikovaná a v zásade nemá zmysel, ak nie je uznávaná aj inými. Práve publikum uznania slobody je podľa Fukuyamu ukryté v identite tj. schopnosti primknúť sa k spoločenstvu. V súčasnom svete zväčša dominuje príslušnosť k národu, náboženstve a toto povedomie hýbe našim ponímaním sveta okolo nás. Práve Fukuyamova kniha ponúka jednoduchú exkurziu do sveta súčasného politického tiahnutia voličstva a k tomu je písaná aj pútavým štýlom.

Nejširší nabídka e-knih a audioknih

Oblíbené knížky stále při sobě. E-knihy a audioknihy ihned ke stažení.

UKÁZKY ZDARMA pro e-knihy i audioknihy
Heureka vítěz zábava a volný čas Heureka vítěz knihy a e-čtení

Už více než 20 let si k nám chodíte pro napětí, fantazii, lásku i pro nové vědomosti. Děkujeme!