Je to úžasná kniha o dvou dějových linkách, ale skoro téměř stejné zápletce, kdy ženy bojují o svou nezávislost, ale přitom dojdou k tomu, že nezávislé být nechtěly. O výrobě whisky, autech, prohibici, přátelství a rodině. O vztazích, kde si chtějí partneři jen splnit svůj sen. Kniha je sice typicky americká, ale skvělé se čte a mohu jen doporučit.

Krása. Silný emotivní příběh jedné staré ženy Violet, které se jejím vyprávěním z roku 1920 prolíná s vyprávěním Melanie v roce 2018. Violet chtěla být svobodná, mít své peníze, auto a hlavně rozhodování o svém životě. Jako mladá odjela z Kentucky do Detroitu. Město bourbonu, nových aut, barů s nočním životem. Staví se na své nohy, je nezávislá, bojí se manželství, protože by přišla o svou nezávislost. Spousta žen v té době se plně podřizovala manželovi. Chtěla tolik moc? V té době byla mezi prvními ženami, které chtěly změnit myšlení společnosti. Poznává Roberta do kterého se bláznivě zamiluje, seznamuje se s Lelou, kamarádkou z vyšší vrstvy. Oba jí přinášejí do života štěstínakonec se z Detroitu vrací zpátky do Kentucky za maminkou a sestrou Evelyn. Svůj život jako stará paní svěřuje na papír do svého deníku, jehož psaním, po tom co se vrátila domů, přestala. Odkazuje ho se svým autem Melanii. I Melanie má své sny, kariéru, přátelství s mužem. Se svojí matkou si příliš nerozumí. Uchází se o vyšší post v práci, kariéru staví na první místojako by se nic nezměnilo. Stále musí ženy tvrdě pracovat, aby získali své místo ve společnosti. Není to jako dřív, ale stále to není úplně ono Zhruba poslední třetina knihy mě vzala za srdce, velmi emotivní, dojemný, Melanie dočítá deník Violet se svou matkou a ledacos si vysvětlují. Ano, spousta křivd v rodině je jen nedostatečným mluvením, pochopením druhého, přijít se svým závěremnádherná kniha.