Hody

Jemná poetická knížečka s krásnou obálkou přibližují průběh tradičních hodů. První láska a okouzlení v kulisách vesnických oslav, láska k domovu, začátky a konce, návraty - to vše se autorce podařilo vměstnat do této útlé knížky. Za mě velmi povedené, jen jsem se trochu prala s formou psaní, kdy hlavní postava oslovovala sama sebe v myšlenkách a vzpomínkách. 4,5* (8/25)

Vlastně mám spoustu důvodů, proč by se mi mohla knížka líbit: Morava, folklór, erotika... Ale bohužel ne. Těch klišé je tu příliš a je to škrobené jak spodnička... Být to text řekněme z roku 1935, tak bych se nad tím pousmál (jen by se musely vyměnit "lidové" písně, některé z nich jsou o dost mladší). Ale u autorky z generace Y bych čekal víc. V obsahu: Po doteku se kolena prostě musí podlomit! Vesnice prostě musí být konec světa a lidé v ní plní předsudků! Město prostě musí být velký vzdálený betonový svět! V jazyce: Většina adjektiv je tu zbytečná a předem jasná... (Proč musí být její kůže znova a znova hebká a smetanová, pas musí být štíhlý, zato dlaň je kdoví proč nedočkavá?). Samozřejmě si to čtenáře najde, ale já svůj čas chci trávit lépe.