Hellboy Pražský upír

Hellboye obecně mám hodně ráda, ale musím se přiznat, že mně osobně více sedí delší příběhy z tohoto univerza než tyto krátké povídky. I v případě tohoto svazku platí, že některé povídky mne bavily více, některé méně. A především z toho pramení moje průměrné hodnocení, měla jsem to půl na půl. Všechny povídky měly zajímavý námět, o tom žádná. Ale spíš bych uvítala detailnější rozpracování. Na mne to bylo někdy skoro až moc rychlé, skoro uspěchané. Příběh se sotva rozjel a už byl najednou konec. Nicméně opět tu padlo pár skvělých hlášek, kresba stále na vrcholu a jako Pražáka mne potěšila ústřední povídka Pražský upír, podle níž se celý svazek jmenuje a která mne bavila. Teda až na tu nesrovnalost s ulomeným kopím na soše sv. Václava, který tam neměl co dělat. (Příběh se odehrává na Malé Straně u Karlova mostu a zmíněná socha se nachází na Václaváku, hehe... ale Mignolovi to nakonec stejně asi prominu. :)) Nejvíc se mi ale líbila Trollí čarodějka a pak Makoma. Skvělá zápletka a dost dobře propracované, hodně mne to chytlo!