Cobiah Marineer byl u toho, když z hlubin moře povstalo ztracené království Orr s jeho nemrtvými obyvateli. Zkáza, která se silou tsunami vylila do světa lidí, byla strašlivá a devastující. Cobiah dokázal přežít, vybudovat si postavení, najít lásku… nikdy ale nezapomněl. Po letech úsilí je připraven rozdrtit válečné loďstvo Orru. Ree Soesbee napsala další příběh ze série Guild Wars a stejně jako v případě svého předchůdce Roberta Kinga se na nic neohlíží ani se nesnaží navázat na jakoukoli z již existujících linií, nebo rozvíjet příběh některého z hrdinů. Začínáme v Lion´s Ark, odkud se společně s mladičkým Cobiahem Marineerem vydáváme na moře. To pak hraje po zbytek knihy úlohu základního elementu, z něhož pochází vše důležité od naděje po pohromu. Autorka si dává záležet, aby příliš nezabředla do zdlouhavých popisů, nebo se příliš točila na místě. Zápletka je prostá a jednoduchá, přesto dostatečně chytlavá a dimenzovaná na emoce i napětí. Dramatických momentů je povícero a jsou dobře zapracovány do struktury románu. Na rozdíl od svých předchůdců má Ree Soesbee jasno v tom, kam směřuje, proto se od ní dočkáme i plnohodnotného závěru.

Nikdy by mě nenapadlo, že o zániku a vzniku Lion´s Arch může vzniknout tak úžasný a poutavý příběh. Logan v Ostří Osudu o něm povídal Rytlockovi, že "každý je tam odjinud" a je to pravda, město kde jsou zastoupené všechny rasy, které vedle sebe mohou žít. Bohužel byl příběh bez mých oblíbených Sylvary, ale jelikož se události odehrávájí příbližně 100 let před "Ostří osudu" je podle časové linie jasné, že Sylvary tam býti ještě nemohli. Ale naštěstí to zachraňovala má druhá oblíbená rasa Chaarové. Dobře jsem se s nimi bavila, nejlepší asi byli jejich reakce na vodu. Z příběhu bych nechtěla prozrazovat nic podstaného a myslím si, že i ten co hru nehrál, nebo nehraje s tím v "Moře nářků" mít problémy nebude. Pro mě to byl skvělý příběh, který mi nedovolil se odtrhnout, dokud jsme ho nedočetla. Teď jenom doufám, že snad brzy vyjde nějaký další příběh z této úžasné země.