Given

Uenojam je druhým rokem na střední, hraje basketbal a na kytaru v kapele. Jenže pořád spí, je stále unavený. Na svém obvyklém zašívacím místě na škole, kde si dává šlofíka se potkává s klukem Mafujou, který objímá svou rozbitou kytaru. Pomůže mu ji spravit a pozve ho k nim do kapely. Mafujua po něm chce, aby ho učil na kytaru. Uenojam odmítá. Neumí to. Rozhodně v něm ale seznámení s Mafujuou probudí touhu hrát a skládat písničky. Kór když mu Mafujua zazpívá písničku o které se mu každý den zdá… Ve škole si o nich začínají povídat, basista Haruki zjistil minulost o Mafujuovi. Nebo alespoň to, co se o něm povídá. Mafujua má nádherný hlas, ale nevěří si. Podaří se jim ho přesvědčit, aby se do toho pořádně opřel? Má tam být asi náznak LGBT, ale nebylo to úplně řečený, tak uvidíme v druhém díle. Byl to takový rozjezdový první díl, na seznámení s postavami, který ale slibuje, že by to mohl být super komiksový seriál.

Jo… Bylo to super… Manga o hudbě a lásce… Už anotace zněla fakt dobře, takže vlastně nevím proč jsem v knihovně váhala jestli si ji mám vzít… Bylo to super, věčně nafučený hlavní hrdina a rozkošný, plachý kluk… Zajímá mě jak se ostatní díly vyvinou. Rozhodně v sérii pokračuju a i první díl doporučuji.