Germania

Pěkný, mírně upovídaný historický průvodce Německem. Autor nám důkladně předestírá základní, ne vždy vnímaný fakt, že až zhruba do poloviny 19. století tu – na rozdíl od Francie, Británie a mnohých dalších zemí – nebyl žádný celistvý a nebo jen ideální stát, který by se dal nazvat Německem. Nýbrž jen tříšť území a územíček, od relativně velkých, avšak politicky poněkud neschopných království (typu Sasko, Bavorsko) až po mikroútvary, do jejichž bizarností se autor kdykoli s potěšením zavrtá; to vše pod vágním dohledem císařů Svaté říše římské a časem pak pod pruskou dominancí. I ty pruské záchvěvy militantní velikosti byly pak časově dosti omezené a katastrofy, ke kterým pak ve 20. století vedly, se v autorově optice zdají spíš důsledkem smutných omylů, špatného hodnocení sil a možností. Vždyť ještě po celé 19. století se německé a habsburské země jevily jako přirozený spojenec Británie a společným antagonistou byla Francie. (Je každopádně těžké být v dějinách objektivní. Spravedlivý se nám obvykle zdá ten řád, který panuje už dlouho v relativním klidu. Ale ony i tradiční britské ctnosti a důstojnost, jak si je v naší kultuře představujeme, mají nemalý základ v někdejší militantní morálce, v brutálním prosazování imperiální moci. Jen je to zkrátka od těch dob, co se Britové námořně prosadili nad vší evropskou konkurencí, už dávno. Viz k tomu také Romancovovu knihu Námořní slepota.) Našincům se dá každopádně doporučit začít spíš autorovou Danubií, která se českého a moravského území týká konkrétněji. A pokud přijdete na chuť jeho stylu, který občas uhýbá směrem k cestovnímu fejetonu, můžete směle pokračovat Germanií. Výhodou vám v tom případě bude i lepší předchůdné pochopení toho, jak přesně se ve středověku a ranějším novověku instituce Svaté říše římské kryla nebo nekryla s dynastickými državami Habsburků. A tedy jakými dějinnými oklikami se evropští mluvčí němčiny dobrali současných německy mluvících států.

Na tuto knihu jsem se velice těšila a teď mám více - méně smíšené pocity... Ten pohled autora na mě byl osobitý, asi až moc... Nacpat dějiny celého Německa od prvopočátku do jedné knihy je docela dost náročná disciplína, to je třeba uznat.. ale když se je snaží do té knihy nacpat Brit je to trochu zvláštní pocit...( Stejně zvláštní by mi asi přišlo i kdyby Němec hodnotil dějiny Velké Británie ) Souhlasím s veškerými fakty a historickými událostmi, to je jasné, ale s autorem jako člověkem bychom si zřejmě ,,lidsky,, moc nesedli, naše pohledy a názory se v různých směrech celkem rozcházejí.. A je to naprosto v pořádku, nemůžeme být všichni stejní, jenže ta jeho osobní omáčka mi tam bohužel trochu vadila.. Na zadní straně knihy se píše: Vtipné vyprávění o fascinující zemi, které nebylo vždy lehké býti sousedem... upřímně, komu je lehké být sousedem, to za prvé...a za druhé..toto vyprávění mi vtipné bohužel moc nepřišlo, já úplně nejsem fanoušek britského humoru (tedy pokud tam nějaký vůbec byl..) Někdy na mě autor působí až trochu arogantně.. Hodně mi také vadilo takové to přeskakování, kdy se autor k něčemu vyjadřuje, pak skočí k jinému časovému úseku, přidá nějakou svou historku a pak se zase vrací.. to mi drásalo nervy.. A možná to také byla i moje chyba. Četla jsem to na můj vkus velmi dlouho, skoro celý měsíc..po kouskách a místy trochu roztržitě..no co už, jsem z toho zkrátka trochu rozmrzelá, ale myslím, že dám autorovi ještě šanci a přečtu si i další knihu..