To mi tak káplo do noty a sedlo. Poklidný příběh jedné rodiny, ve kterém se nic dramatického neděje. Prostě žijí a na jejich vzájemných vztazích autorka poukazuje, jak nás rodina formuje, jaké vztahy v ní můžou panovat... Nemusí se přece pořád něco dít, někdy člověk potřebuje číst i něco klidného.

Seznamte se s Garrettovými! Rodina, která vypadá na první pohled v pořádku. Možná, že i na ten druhý. Ale když se dostanete pod povrch Klasická rodina, rodiče a tři děti. Budeme je sledovat od roku 1959 až do současnosti. Děti se osamostatní, najdou si své lásky, rodina se bude rozrůstat. Matka Mercy se po odchodu dětí z domova bude naplno věnovat svému koníčku, i když to znamená opustit manžela. Lásky i zklamání, menší a větší setkání, stesk po rodině, to vše a mnohem více najdete ve Fracouzském copu. Rodinné vztahy to je oblíbené téma autorky Anne Tyler. Její knihy miluji, to, jak dokáže vykreslit atmosféru. Kolikrát mám pocit, že do knižní rodiny prostě patřím. Bylo tomu tak i tentokrát. Nečekejte žádnou velkou akci, ale poklidné vyprávění z rodinného života. Někdy úsměvné, jindy smutné i bolavé. Autorka vybrala jen několik okamžiků a příběhů a díky nim si můžeme udělat obrázek rodinného života. Tušíme zde i tajemství, které by nám mohlo přiblížit, proč se k sobě chovají tak, jak se chovají. Je to zdánlivě obyčejný příběh, a přitom tak hluboký. Probudil ve mně emoce. Donutí nás přemýšlet, rozruší nás, ale i pohladí po duši. Najdete tu také spoustu krásných a chytrých myšlenek, tak jak to autorka umí. Číst její knihy je pro mě vždy zážitek. Pro ty, kteří knihy Anne Tyler čtou rádi, je tato novinka povinnost a pokud jste ještě žádnou nezkusili, je Francouzský cop ideální volba pro seznámení se s její tvorbou.