Fahrenheit-182

"Kapela existovala už víc než dvacet let. Lidi s náma vyrůstali. Při poslechu naší hudby přišli o nevinnost. Na stěny v ložnici si věšeli naše plakáty. I oni měli děti a dávali jim poslechnout naši hudbu. Měnili jsme se v něco, co je víc než kapela. Stal se z nás pojem. A my jsme nehodlali tento pojem nechat zaniknout." Ano, život Marka Hoppuse by vydal na knihu a pořádnou. Vždyť jo, téměř 400 stránkovou. A že jeho život není a nikdy nebyl nuda - tady to máte černé na bílém. Na jejich skladbách jsem vyrůstala. Dříve jsem biografii nevyhledávala, ale tohle jsem prostě chtěla číst a dozvědět se více o životě Marka, o kapela a hlavně jak přišli na její název. A nelituji. Mark otevřel své nitro, trochu bouřliváka, ale velkého srdce a opravdu velmi otevřeně mluvil o všem od svého dětství, pomalu, až po poslední koncert. Napsána je skvěle, je plná fotek, které jeho život dokreslují. A musím prozradit alespoň pár perliček. Film Prci, prci, prcičky jsem viděla už dávno a vůbec si nepamatuji, že se v něm mihli. No a konečně vím, pro koho složili Green days skladbu American idiot. Fanoušci ji povinně musí mít doma, ale i ostatním ji doporučuji, protože tak skvěle sepsané memoáry už prostě budete hledat marně. Poslední slova Marka mě dojaly k slzám stejně jako tato: "Kdybych umřel, je možný, že by mi to nevadilo? Čeho bych ještě chtěl dosáhnout? Vzal jsem si lásku svého života a oblíbenou restauraci máme v Paříži. Vkročil jsem na všechny kontinenty světa. Vyprodal jsem Madison Square Garden. Vychoval jsem úžasného syna."

Když punkrock, tak blink-182! Vždycky. Nepřipouštím diskuzi. Nedám na ně dopustit. Takže, když jsem náhodou zjistil, že Mark Hoppus vydal autobiografii, která rovnou získala český překlad, bylo to milé překvapení a předně jasné zpříjemnění českého podzimu kalifornským sluncem. Markovo životní motto je "šance jedna ku milionu? To se mi stává pořád". A tohle motto potvrzuje snad každou stránkou svojí knihy, ať už mluví o vlastním životě nebo kariéře blink-182, kteří od začátku stáli tak nějak víceméně samostatně od ostatních. Tahle trojice hodných rozverných skejťáků se stala bez nadsázky globálním fenoménem okolo přelomu tisíciletí, čímž se taky stali v podstatě jedním z posledních toho střihu, než hudební průmysl došel zcela fundamentálních změn. Pokud čekáte skandální historky, Mark vás vyvede z omylu. I pro mě to bylo docela překvapivý čtení ve srovnání s paměťmi metalových muzikantů (a kapel), které jsou mi hudebním zaměřením každodenně bližší. Blink jsou takovým tím únikem do světa barev, radosti, svobody. Mark má rozhodně co vyprávět a dělá to příjemným civilním způsobem. No prostě sympaťák. První životní roky v blízkosti vojenské základny, pak zdrcující rozvod rodičů jsou první silné okamžiky. První pokusy o hraní, založení blink-182, pomoc ze strany Pennywise, úspěch. Část věnující se samotné kapele převažuje a pro mě bylo celkem dost překvapující zjištění pozadí natáčení klipu k milovanému songu Stay Together For The Kids a následky 11. září. Za to k popukání bylo natáčení The Rock Show. Vývoj kapely s nahráváním každé desky výborně ilustruje celý vývoj jejich kariéry. Mnohé z kroků blink-182 tak teď dostává úplně jiný význam. Včetně dvojího rozpadu, překvapivé síly slovního projevu Travise, který vždy působil spíš jako nemluvka. Ale když promluvil... Výborná kapitola je o Warped Tour, skvostně popisuje vlastní pocity při koncertě, nebojí se bodnout do vosího hnízda okolo odchodů Toma DeLonga. Ale i návratů. Byť větší část zdánlivě zabírá historie blink-182, tahle kniha je především životní cestou Marka Hoppuse jako jedince. Dojemně mluví o svojí ženě, kterou si "napsal, ještě než jsem ji potkal" a tak víme, že Josie je Skye. Otevřeně mluví o svých horších stránkách, hlubokých depresích. Neb je to kniha skutečně aktuální, nechybí několik posledních let. Při nichž čtenáři padne čelist. Skutečně hluboké deprese doprovází znamení smrti, přičemž při nádherné kapitole o potápění jsem v jejím závěru nestačil zírat. Nastupuje covid, historické memento, které se v případě Marka proměnilo v osobní peklo - v rakovinu. A tímhle peklem čtenáře dopodrobna vezme. Nechci prozrazovat moc a přitom o tom chci mluvit. Jsem za knihu opravdu rád. Jakkoli není "skandální", jak by u rockerů jeden čekal, je hluboce osobní co do životní cesty Marka a zároveň přináší životopis jedné z největších punkrockových kapel. Nechybí jí nic. Jsou v ní emoce, trocha těch zákulisních klepů a historek, radost z muziky i života, pokora i vděk. A vždyť, vy si to přečtete. Už jen pro to, že je-li něco šance jedna ku milionu, tomuhle klukovi z pouště se to beztak stalo a vy jste na to zvědaví=o)