Eliška

Od autorky jsem už přečetla spoustu knih, ale tato je první, která mi vůbec nesedla. Kniha je tak negativně nastavená, že jsem se nemohla dočkat, až budu na konci. Několikrát se opakovaly určité pasáže, hlavní hrdinka se nedokázala vyrovnat se svým životem, který sice byl hodně těžký, ale částečně na tom měla velký podíl i ona. Ty neustálé slzy mi taky narušovaly požitek z knihy. No a chování Andreje to už jsem nepochopila vůbec. V pubertě prosím, ale v dospělosti se snad lidé takto nechovají. Na knihu jsem se těšila, ale tentokrát mi zpracování tématu nevyhovovalo. Škoda. Kniha je plná slz, smrti, osamělosti a neporozumění.

Eliščin příběh začíná za války, kdy byla malá 7 letá dívenka. Měla strach, měla hlad a byla jí zima. To jsou hlavní momenty, které si pamatovala. Maminčin krásný hlas a bráška Janek, který jí dělal společnost, když maminka na celý den odcházela do práce. Eliščin celý život se dozvídáme skrz její vzpomínky a vyprávění ošetřovatelce Hance v domově důchodců. Má veškerou možnou péči, ale je sama. Už má odžité svoje, dožívá se 86 roků a v domově čeká na smrt, na návštěvu k ní nikdo nechodí…život je složitý. Prožila plnohodnotný život, měla i chvíle, kdy byla v životě šťastná, bohužel se i propadla na samotné dno. Měla až příliš bolestných ztrát. Smrt se na nic neptala a brala jí její blízké. A samozřejmě dělala v životě i chyby, které děláme každý. Někdy jen prostě neumíme žít jinak…i když si později uvědomíme, že jsme tím někomu ublížili, nejde to vrátit. Tahle kniha vás nutně musí dojmout a rozbrečet, několikrát mě bolelo srdce stejně jako Elišku. Kniha je psaná takovým stylem, že to prožíváte místo ní. Donutí Vás hodnotit svůj život v určitých etapách a samotného konce se bojíte…i když je to pravdivé, tak moc to bolí. I v pečovatelském domově najde blízké lidi, které má ráda. A tak přichází další ztráty, přestože s tím počítá, o to to nebolí méně. Kolik toho musí ještě vydržet? To bohužel neví, je jen v rukou Boha, kdy ji nechá opustit tento svět. Naštěstí byly v knize i momenty štěstí a radosti a na konci i nečekané události, tak smutek přehlušuje. Někdo toho má naloženo na zádech opravdu hodně. Dojemná kniha.