Dve tváre krásy

Myslím si, že tato kniha by se s přehledem mohla zařadit do povinné četby, jak už tu párkrát zaznělo, ale nejen pro dívky, ale i pro chlapce. Za mě by si tam taky našli svoje, aby viděli náš "pohled na věc" a trochu si občas srovnali své chování vůči opačnému pohlaví. V knize se nachází spousta úžasných myšlenek a žasla jsem nad tím, jak autorka vystihla dnešní svět a jak krásně jej zakomponovala do světa Doktríny. Hlavními postavami jsou tu Belle a Joni, dvě naprosto protikladné holky, každá z jinak fungujících rodin, ze začátku nemají vůbec nic společného a to jak se v průběhu knihy jejich vztah k sobě mění a tím i jejich názory na život je skvělý pocit sledovat. Můj názor je, že myšlenkou knihy bylo převážně to, abychom se jako ženy snažily cítit za každých okolností dobře, ať už jsme mladé, ve středních letech a nebo starší dámy. Ať už vyjdeme z domu namalované, v nejkrásnějších šatech z šatníku a nebo jen v teplákovce odlíčené s odpadky nebo na nákup. Hodně se tu psalo o rovnoprávnosti jako takové a s tím jsem hodně souznila. Nerada bych zde prozrazovala víc, takže za sebe mohu tuto knihu jen a jen doporučit!

Znovu neskonale úžasná kniha od Holly. Proto, jak je napsaná. Proto, jak surově odráží každodenní realitu. Tolik moudrosti, hloubky a zároveň děsu z toho, že se to děje. Nežijeme v rovnoprávném světě. Nejsme automaticky svobodné. Platíme velkou daň, pokud se nehodláme držet pravidel „krásy“ a „ženskosti“. Sociální média, bulvár a názory lidí ze všech společenských spekter jsou naše Doktrína. Pokud se rozhodneme pravidla nedodržovat, potýkáme se s nepatřičností ze sebe sama, s odmítáním, s posměšky, s ponižováním, s rozdílným přístupem. A pokud je dodržujeme, potýkáme se s bolestí, přetvářkou, vysílením, napadáním a násilím. A v obou případech jsme objektivizování a posuzováni podle toho, jak vypadáme, ne podle toho, jací jsme. Tohle není zdravé, tak to být nemá. Tak se nechme vyburcovat a bojujme — svými životy a hlasy. Nestyďme se za sebe a nenechme se oslabovat.