Dvacet tisíc mil pod mořem

Nemohu si pomoct, ale Julius Verne byl v mém dětství můj nejoblíbenější autor. Jeho knihy, dobrodružné romány jsem přímo hltala... Mám je doma snad všechny. Tahle je má srdcovka. Ani zde se Verne nemusel dlouze rozepisovat, aby mně námět s názvem knihy upoutal a vtáhl do příběhu, kde se má fantazie při čtení rozjela na plné obrátky... Bez zaváhání jsem vstoupila do tajuplného Nautilu a vydala se s ním na cestu oceány. V imaginárním skafandru jsem se procházela po mořském dně, navštívila jsem i korálový hřbitov. Stala jsem se svědkem Nemova podplutí Suezu, i poznala velká nebezpečí ledových polí... To vše a ještě mnohem, mnohem více je v knize k přečtení a prozkoumaní. Takže i po letech je to pádný důvod knihu znovu otevřít a chvíli v ní listovat, číst - začíst a třeba se i ztratit... ; )

Knihou jsem byl přímo unesen! Kromě napínavého děje jsem získal spoustu poznatků o světě, nejenom o tom podmořském a mořském. A to vše ve věku jedenácti let.

Kniha,která mě provází od dětství. Byla to láska na první počtení a opravdu nevím,kolikrát jsem ji vlastně už četla. Kdo ví,čím mě tak chytila..asi tím,že jsem od mala toužila po dvou věcech-létat jako pták a potápět se jako ryba. Nautilus mi to umožnil.. a let v balónu mám slíbený.