Dvacet tisíc mil pod mořem

Nemohu si pomoct, ale Julius Verne byl v mém dětství můj nejoblíbenější autor. Jeho knihy, dobrodružné romány jsem přímo hltala... Mám je doma snad všechny. Tahle je má srdcovka. Ani zde se Verne nemusel dlouze rozepisovat, aby mně námět s názvem knihy upoutal a vtáhl do příběhu, kde se má fantazie při čtení rozjela na plné obrátky... Bez zaváhání jsem vstoupila do tajuplného Nautilu a vydala se s ním na cestu oceány. V imaginárním skafandru jsem se procházela po mořském dně, navštívila jsem i korálový hřbitov. Stala jsem se svědkem Nemova podplutí Suezu, i poznala velká nebezpečí ledových polí... To vše a ještě mnohem, mnohem více je v knize k přečtení a prozkoumaní. Takže i po letech je to pádný důvod knihu znovu otevřít a chvíli v ní listovat, číst - začíst a třeba se i ztratit... ; )

Knihou jsem byl přímo unesen! Kromě napínavého děje jsem získal spoustu poznatků o světě, nejenom o tom podmořském a mořském. A to vše ve věku jedenácti let.

V mládí jsem se hodně potápěl a když jsem asi v deseti letech obdržel brýle na potápění a asi ve dvanácti letech se seznámil s "podvodníkem" Nemem a byl jsem z knihy celý PAF.