Držet břitvu na tepu doby

Tak do této sbírky jsem nakoukl v místní knihovně a po zběžném prolistování jsem došel k závěru, že tenhle druh poezie (?) skutečně nemusím, mimochodem prozaické texty také docela bída.

Autor je správcem skupiny o knihách takže se mu tam skrz knihu lichotí horem dolem tak jsem se na ni teda taky podívala a uhm... NE, NEDÁ SE TO. Za tohle je i těch oslavovaných 99,- příliš.

Přečíst tohle dílo bylo dost komplikované a nebylo to z důvodu, že by se jednalo o poezii, neboť tohle označit za 'poezii' skutečně nemůžu. Pro mou osobu má poezie hlubší význam a také nějaký formát. To co se nachází v této knize to nesplňuje. Když se u toho člověk hodně soustředí, tak místy odhadne na co by mohl autor reagovat, případně co by jej mohlo inspirovat, ale jedno vím jistě - Freud by se na autorovi vážně vyřádil - a co mohu doporučit za sebe je to, že by nebylo špatné začít navštěvovat terapeuta. Díky této knize jsem přesvědčený, že když má člověk vliv ve firmě jejíž součástí je nakladatelství, tak mu vydají naprosto cokoli a to i v případě, že jsou to splašky navoněné tak aby vypadaly jako poezie. Věřím, že tahle kniha, i díky rozvržení jednotlivých stran, mohla naprosto v klidu vyjít ve formátu A6 a s měkkou vazbou a ušetřilo by se tím dost materiálu, zvlášť v době, kdy je ho nedostatek. V rámci jakéhosi shrnutí: Jsem velice rád, že jsem knihu měl pouze půjčenou, protože tohle by byla asi první kniha v životě jejíž koupi bych si opravdu vyčítal. Doufám, že příště až bude autor vydávat nějaké své dílo, tak to dá přečíst nezaujatému čtenáři, který si nebude brát servítky při hodnocení, neboť když dáte něco přečíst rodině či přátelům, je jasné, že budou nějakým způsobem zaujatý a nikdy vám neřeknou pravdu o tom, jaká sračka to je.

Říkat tomuto "poezie" je urážkou poezie. Všichni velcí básníci minulosti musejí rotovat ve svých hrobech (pokud tedy nebyli zpopelněni - co se v takových případech děje s popelem, to netuším). A žijícím básníkům a milovníkům kvalitního básnictví přeji, aby se jim tahle věc, která měla zůstat v šuplíku (stolu stojícího ideálně někde uprostřed Sibiře a obsypaného pro jistotu hašeným vápnem), nikdy nedostala pod ruce. Mohla by je totiž do věčných lovišť přivést.

Kniha se mi líbí, některé básně mne hodně zasáhly. Hodně věcí dost sedí nebo alespoň já je vidím stejně. Básně mají rým, to se mi líbí. Nemám ráda moderní poezie, ve kterých rým, aby člověk pohledal. To už pak není báseň. Básně jsou hodně depresivní nebo větší část. Nejvíc se mi líbila asi přítomnost a pak některé vize budoucnosti, určitě ji budu ještě číst. Z některých básní jsem měla husinu, není asi pro každého. Musím ale vytknout jednu věc a to rozkouskovaná jedna báseň na víc stránek, jedna věta na stránce, pláču za ty stromy, které na to padnou. Knihu doporučuji. Ještě malá připomínka na ostatní čtenáře, opravdu je nutné dávat knize "odpad"? Nedávám to žádné knize, vždy alespoň jedna hvězda, domnívám se, že co jednomu se nelíbí druhému může.

Naprostá blbost. Poezii mám ráda, ale tohle je zbytečná ztráta času. Bláboly, které postrádají jakýkoliv smysl a vtip. A pane Markeťáku, nesnažte se něco dál psát, jestli vám to ještě nedošlo, tak já vám to řeknu. Neumíte to.