Všechny tváře smrti

Kniha mě zaujala ihned - zaprvé žánrově a samozřejmě taky na pohled, já na to tedy obvykle moc nejsem, ale viděli jste tu ořízku?! Jelikož jsem četla autorovu Druhou šanci, tak i na tuhle jsem se vážně těšila…ovšem tentokrát mi trochu trvalo se začíst. No a taky jsem byla zmatená, teda, spíš jsem vůbec nevěděla co se to děje. Ale jak už to tak (většinou) bývá, stačilo jen vytrvat a po pomalejším rozjezdu se příběh začal pěkně odvíjet a dávat smysl. Musím říct, že fiktivní Pražská čtvrť byla vykreslena tak dobře, že jsem chvílemi nepochybovala o tom, že je skutečná. Ale na výlet bych se tam rozhodně nevydala. Kapka mystična pro mě byla osvěžující- mám to tak ráda, protože to dokáže zvýšit napětí i mrazení v zádech a tady se to povedlo. Ale po dočtení jsem si říkala, že bych chtěla vědět….víc… No zkrátka mi nezbývá než tajně doufat, že se se Samuelem a Vincentem třeba ještě setkáme, protože mě oba upřímně zaujali a bavili… Takže já knihu můžu doporučit, ale určitě ne každému - někomu bude třeba vadit zmiňovaný pomalejší začátek, nebo že některé věci zůstaly krapet nevysvětlené, ale za mě se námět i zpracování povedly.

alternatívne roky deväťdesiate fiktívna pražská štvrť záhadné zmiznutia a vraždy ožívajúce legendy prízraky Všetko vyššie vymenované dostanete, ak vytrváte a prekúšete sa cez trošku mätúci úvod do príbehu, kedy som aj ja mala problém orientovať sa v prostredí, postavách, úvodnom probléme. Keď si však čitateľ trošku utriedi myšlienky a naladí sa na autorovu vlnu, súvislosti konečne začínajú dávať zmysel a nastáva to správne napätie, pri ktorom možno pociťovať nedostatok kyslíka (pri niektorých pasážach som zadržiavala dych), pretože prepojenie thrilleru a mystična je dokonalé! Príbeh je podávaný z pohľadu viacerých osôb a ja vždy rada viem, na ktorú postavu sa mám v tej ktorej kapitole naladiť. Veľmi si cením, že je meno postavy uvedené vždy v prvej-druhej vete. Čo som si ja na príbehu užila najviac, bola fiktívna pražská štvrť, popísaná tak bravúrne, že som si dokonca musela vyhľadať, či naozaj existovala. Verila som autorovi každé jedno slovo, ktoré o nej napísal. Každého podivína, vyvrheľa. Na záver by som ešte chcela podotknúť, že s koncom príbehu nie som úplne stotožnená. Niečo tomu chýbalo, pár strán s vysvetlením, ktoré by to celé poriadne uzavreli. Takto mi tam zostala pomyselná medzera, ktorú musela doplniť moja vlastná fantázia.