DRUUNA Mistrovská díla evropského komiksu

Mám rád komiksy od Jasona Aarona. Mám rád styl jakým Aaron tvoří komiksy, a je jedno jestli jde o jeho originální tvorbu nebo tvorbu pro velké hráče. Aaron prostě umí psát a vyprávět. Takže mé očekávání od nových Želv Ninja byly velké. Mám obrovskou radost, že mohu napsat, že se Návrat do New Yorku povedl a Aaron si pro nás připravil hodně zajímavý příběh, který bude dospělejší a temnější, než jsem čekal. Želvy Ninja začínaly jako drsnější komiksy. Pak přišel velmi populární animovaný seriál s filmy, a více méně se pak tvůrci snažili cílit na mladší diváky a čtenáře. Jason Aaron se vrací k drsnějším kořenům Želv, a nebojí se přitvrdit a dělat naším hrdinům ošklivé věci. Aaron zde vypraví příběh dospělých Želv Ninja. Takže tady nenajdete žádné pubertální vtípky a odlehčenou zábavu. V tomto případě máme čtyři zlomené želvy, kteří si procházejí svými problémy a snaží se najít rovnováhu a smysl života. Scénárista se s titulní čtveřicí nepáře a dává jim solidně zabrat. A místy to není hezké čtení – Donnieho linka. Moc se mi líbilo, jakým způsobem Aaron hlavní hrdiny pojal po scénáristické a vypravěčské stránce. V úvodní čtyřech sešitech Aaron krásně mění styl vyprávění, tempo a myšlenkové pochody. Pro mě jako pro fanouška to bylo velmi zajímavé a užíval jsem si Aaronův tvůrčí rozsah a parádní práci s charaktery. Po scénáristické stránce jsem dost spokojený. Tento komiks je specifický v tom, že každý sešit dělal někdo jiný. Takže tu máme šest různých umělců a dalších šest různých umělců, co se postarali o barvy. Pro někoho to bude problém, protože komiks nemá jednotný styl. Já se toho trochu bál, ale nakonec mi to hodně sedlo. A zvláště u prvních čtyřech sešitů to bylo skvělé, jelikož každý želvák dostal svoji jedinečnou vizuální stránku, která svým způsobem vycházela i z mentálního rozpoložení daného želváka. Kresba a barvy jsou v topu a já si užil všechny styly, a bavilo mě to, jak je to kreativní a do velké míry autorské. Některá kresba mi sedla více, jiná méně, ale žádná není špatná a vždy je tam vidět velké umění a prvotřídní řemeslo. Velkou radost mi udělala velká galerie alternativních obálek. Tady uvidíte spoustu luxusních obálek a desítky různých stylů. Je to pastva pro oči a každému fandovi Želv Ninja to udělá obrovskou radost a zahřeje ho to na srdíčku. Želvy Ninja jsou tu s námi spoustu let. A za tu dobu vzniklo několik stovek příběhů s nimi. Já se popravdě v historii Želv moc nevyznám. Znám hlavní základ příběhu a různé vedlejší postavy. Aaron rozhodně má načteno a nebál se v komiksu odkazovat na spoustu věcí, co se stalo v minulosti. A tady by se pro nové čtenáře hodil nějaký delší úvodní text, který by příběh uvedl do nějaké kontextu, aby čtenář pochopil, co se stalo a jak se daný svět změnil a trochu mu ulehčil ten návrat do světa Želv Ninja. Protože takhle, jak je to po scénáristické stránce napsané je to super, ale nemohl jsem se zbavit pocitu, že mi chybí dost informací – třeba mi je Aaron v dalším svazku dá, ale v tento moment mi ty informace chyběli. Návrat Želv Ninja se hodně povedl a udělal mi velkou radost. Jason Aaron napsal moc dobrý a zajímavý příběh, který jsem slupl jako malinu a teď budu dlouhé měsíce čekat na další svazek, který snad bude stejně dobrý jako tento první. Pokud máte rádi Želvy Ninja a dospělejší přístup, tak budete moc spokojený. Takže z mé strany velké doporučení a já osobně doufám, že se vám to bude líbit stejně jako mě.

V r. 2025 sa v portfóliu môjho obľúbeného vydavateľstva CREW objavili tri nečakané značky. Votrelci, Predátor a Želvy nindža. Na prvé dve som sa tešil. Na poslednú ani nie. Síce som v deväťdesiatkach frčal na ich naivných komiksoch, jednoduchom animovanom seriáli a na s prepáčením vcelku hlúpych hraných filmoch, lež vydania od CC (zaseknutý pokus o kompletné vydanie starých Eastmanových a Lairdových dobrodružstiev a najmä za mňa príliš detský reštart v podobe novej generácie v diele Želvy Ninja: Poslední rónin – Reevoluce) ma pravdupovediac bohvieako nenadchli. Takže ma „crewácke“ Želvy nelákali. No z úcty k svojmu vlastnému detstvu som im dal šancu. A oplatilo sa. Síce sa toho chopil Jason Aaron (božské Skalpy), ale v posledných rokoch smutne upadol a jeho meno je pre mňa kvôli tomu všetko, len nie synonymom kvality. A predsa motyka vystrelila! Nechcem tvrdiť, že je to pecka. Priznám sa, že ma príbeh zas až tak nestrhol, vlastne ani extra nebavil, ale zachraňoval to vizuál, atmosféra a chémia medzi želvami. Takže tie 4* sú s prižmúreným pancierom... ale sú. Pri ďalších dielcoch už budem prísnejší, ale ako rozbeh je to veľmi fajn. Je to ozaj parádne nakreslené (kniha obsahuje 5 zošitov a každý kreslil niekto iný), veľmi slušne napísané (hoc hádky medzi želvami mi pripadali dosť vyumelkované) a miestami to atmosférou ide až kamsi k Batmanovi (veľkomesto presiaknuté korupciou a predchnuté zločinom na každom kroku). Ak tomu niečo vyložene kazí imidž, tak asi len to, že projekt zjavne na niečo nadväzuje, ale nebolo mi úplne jasné na čo. Nie je vysvetlené, prečo sa cesty korytnačiek rozdelili a ako zomrel ich majster. Samozrejme prichádza do úvahy možnosť, že Aaron začal od nuly a k daným udalostiam sa schválne vráti až v neskorších dieloch formou flashbackov, netuším. Ale skôr nie, ako áno, pretože na jednej strane vydavateľ spomína, že sa odkazuje na komiks TMNT: Reborn, zošit č. 9: First, Lost, Always. V bonusoch nájdete klasiku, alternatívne obálky, ale treba dodať, že aj také z dielne neskutočného Lee Bermeja.