Dračí oči – Pramen moci

Národy Aliance slaví porážku svého úhlavního nepřítele a vrací se domů. Válka však poodkryla tajemství pramenů moci. Elena narušila jejich systém a křehká rovnováha se začíná hroutit. Všem hrozí obrovské nebezpečí. Kdo všechny včas varuje? A kdo zvládne magickou sílu zkrotit a uchránit před zneužitím? Hlavní hrdinkou je Aronel, která je oproti Eleně mocnější a zvládá kontrolovat své emoce, ale stejně jako ona nenechá nikoho ve štychu. I ji jsem si hravě oblíbila a s radostí se znovu setkala s postavami z předchozích dílů. Tentokrát nás cesta zavede mezi horské elfy, kteří mají s těmi lesními leccos společné, ale zároveň se v jiných věcech dosti liší. Líbily se mi jejich slavnosti a tradice. Nejsou to takoví studení čumáci, takže bych mezi nimi ráda strávila více času, ale ten je neúprosný. Příběh Brety nahrazuje dějová linka jejího syna. Život s Nitramem měl na něj velký dopad a už od začátku je znát, že ho halí temnota. Trošku mě mrzí, že jsem se nedozvěděla, co se s ním ty 2 roky dělo a zformovalo ho do osobnosti, kterou se stal. Určitě by to dodalo jeho činům více uvěřitelnosti a pochopili by jsme jeho motiv. Postupně se vykreslují také romantické linky, které jsou sice milé, ale nazvala bych je lehkým vánkem ve vichru plném záhad, nebezpečí a boje. Některé postavy lásku prostě odmítají a jiné ve vztahu skončí tak náhle, že ani nevíme, kdy to zvládly stihnout. Samozřejmě ani v závěru trilogie nechybí draci. Hodně draků. Ale kde se vzali, to si musíte přečíst sami. :) Závěrečný díl trilogie je oproti předchozímu klidnější. Postavy se připravují na velkou bitvu, která by se na filmových plátnech dala označit za epickou. Styl vyjadřování autorky se buď zlepšil nebo jsem si zvykla. Některé věci by bylo fajn rozvést a jiné by šlo naopak klidně vynechat. Občas se všechno zničehonic vyvrbilo ve prospěch postav, ale ve výsledku mi to nevadilo. Celou sérii hodnotím slušným nadprůměrem.

Autor: Kristina Hlaváčková Počet stran: 392 Série: Dračí oči Díl v sérii: třetí Nakladatelství: Fragment Rok vydání ČR: 2015 "Je nutné, abys používala tak otřesné výrazy?" "Je nutné, abys neustále poučoval?" "Musíš se pořád hádat?" "Musíš pořád provokovat?" "Chyběl jsem ti?" usmál se spokojeně a lehce ji tím vyvedl z konceptu. Kristina Hlaváčková strávila část dětství s rodinou v Nigérii, kde navštěvovala i výběrovou americkou základní školu. V Nigérii začala psát, ale většinou "do šuplíku". V rámci studia na Gymnáziu Arabská v Praze získala roční studijní stipendium do USA. Na střední škole v Minnesotě, kde poznala jednu ze svých životních lásek, keramiku, také poprvé odmaturovala. Druhou maturitu absolvovala v Čechách. V současnosti se při zaměstnání vrátila ke studiu na Univerzitě Karlově. Přesto, že pochází z rodiny architektů, projevovala vždy spíše humanitní, nikoliv technické sklony. V roce 2008 složila překladatelskou státní zkoušku z angličtiny a překlady jsou velkou, i když zdaleka ne jedinou, součástí její profesní kariéry. Překládala titulky seriálů pro MTV, texty pro prestižní čínský architektonický časopis, jako překladatelka pracuje s ČVUT. Kniha Dračí oči - Čarodějka je její prvotinou. Již po třetí se vracíme do světa plného draků, válek a magie. Bašta byla zničena a její pán je mrtev. Ale boje ani zdaleka neskončily, proroctví se nenaplnilo a mocný nepřítel opět útočí. Do toho všeho Elena narušila rovnováhu magických pramenů a nikdo neví, jak to napravit. Druhý díl této série skončil opravdu napínavě, proto nebylo divu, že jsem se na Pramen moci tolik těšila, ale splnil nakonec moje očekávání? Kristina Hlaváčková má rozhodně zajímavý styl psaní. Mně osobně trvá dost dlouhou dobu, než si mu přivyknu a začtu se do příběhu. Také mi moc nesedí dlouhé kapitoly (na to si stěžuji v každém díle), ale přeci jenom, téměř 400 stránková knížka by jich mohla mít víc než deset. S čím jsem ještě měla docela problém, bylo chaotické střídání pohledů postav. Kdyby autorka na změnu upozornila, třeba i jen odřádkováním, četl by se příběh podstatně lépe. Takhle to spíš při čtení rušilo. Další výtka patří častému opakování, a to nejen slov, ale mnohdy i celých odstavců, kdy nám bylo pouze sděleno, co jsme před chvilkou četli, akorát z pohledu jiného hrdiny, což mi přišlo trochu zbytečné a pro příběh absolutně nepodstatné. A poslední, co mě na příběhu zarazilo, byla jedna scéna, kdy Aronel strašně spěchala, aby pomohla svému umírajícímu příteli, ale když se k němu dostala, najednou měla dostatek času, aby předvedla svůj dramatický příchod. Většina lidí by se nejprve vrhla ke zraněnému, udělali by co mohli a teprve poté se vítali s ostatními. Ale abych nebyla pouze negativní, musím v příběhu i několik věcí vychválit. Autorka se nás nezdráhá hodit rovnou do děje, takže nemáte možnost začít se nudit. Sice možná budete ze začátku chvíli zmatení, ale to se po pár stránkách změní a vy si můžete užívat akcí nabitý příběh. Když už jsem u té akce, nesmím opomenout to, jak Kristina bravurně dokázala vyobrazit válku. Rozhodně se nebojí zabíjet hlavní postavy a vůbec je nijak nešetří, čehož si na autorech velmi cením. Čím si mě ale získala nejvíce, byly její rozsáhlé souboje, které se mnohdy táhly přes několik stránek. Pokud jste milovníci dlouhých bojů je tahle série pro vás jako dělaná. Bohužel zpracování postav už tak skvělé nebylo. Většinou je zvykem, že je na postavách znát jejich osobnost a nějak se od těch ostatních odlišují, například tím, že používají jiné slovní obraty, ale v knize Pramen moci to prostě chybí. Navíc jsem na nich nenašla téměř žádnou proměnu od prvního dílu, kdy byly ještě děti, což trochu kazí dojem ze čtení. Pokud by si autorka více pohrála s charaktery hlavních postav, rozhodně by hodnota celé knihy o hodně stoupla. Pramen moci sice obsahuje nějaké chybičky, ale i přesto je to zajímavá kniha na kterou se vyplatí udělat si vlastní názor a zjistit, zda se vám tento svět plný magie a draků bude líbit.