Nakonec jsem dočetla, i když jsem u toho usínala... Jako román je to dost hrůza, jako průvodce šao-linem nanic, jako průvodce buddhismem také ne. Hlavní hrdina tam někde asi byl, ale vylíčil se jako naprosto neschopný zápaďan, slaboch neustále sledující špičky svých bot a propadající pláči. O životě, učení a tréninku v klášteře Šao-lin je tam pramálo, hlavně je to o nemožnosti hrdiny. Ale pár mouder jsem našla: "Co dostaneš zpátky za ten čas a energii, kterou vynaložíš, abys /někoho/ přesvědčil o svém názoru?" "Nezáleží na tom, co kdo říká. Záleží jen na tom, co vnímáš a co se tě dotkne. Nezapomeň. ty nemusíš slyšet všechno a nemusíš všemu rozumět.... Jednoduše si představ, že útočník nemluví s tebou. Prostě nadává nějaké jiné osobě, která stojí za tebou a ty jsi toho jen náhodným svědkem. Pak se tě jeho slova nemůžou dotknout." "Když děláš dvě věci najednou, neděláš vlastně vůbec nic." "Tajemstvím štěstí je přítomnost. Myšlenky na minulost nás často přivádějí ke smutku. A naše myšlenky na budoucnost nás vedou ke strachu. Jediný čas, který si sami utváříme, je tady a teď."

Jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla. Je v ní obsaženo mnoho životního moudra. Nejsem příznivcem motivačních citátů vyskakujících na vás na sociálních sítích, ale tato útlá knížečka mi pomohla pochopit a radovat se z běžných maličkostí.