Doteky zabitých

Prostředí vražd mezi hudebníky OK. Velké ALE dávám málo pravděpodobné zápletce a jejímu důvodu. A také velká ukecanost děje. Někdy je lepší méně slov ku prospěchu děje. Lepší průměr.

Detektivka plná smrtelných tónů. Nejprve přišla o život mladá klarinetistka, ale u jedné oběti nezůstalo. Tohle Pražské jaro jsou totiž vraždy zřejmě jeho doprovodným programem. Moc se mi to líbilo. Do postav vyšetřovatelů a Sabiny jsem si promítl tváře ze seriálu Vraždy v kruhu (2015), Trojana, Krajča, Němce, Petřekové a Vagnerové. Líbilo se mi, jak byl příběh propracovaný, na druhou stranu byl možná lehce překombinovaný. Motiv považuji za dostatečný a astrologii za příjemné zpestření. Přes tu mírnou překombinovanost knihu doporučuji. Citace: Věděl, že ošálit kapitánku Šotolovou není snadné. Měla oči, které za jistých okolností (nejčastěji ve výslechové místnosti) dostávaly výraz kamenných soch. Chladný, inkvizitorský. V Praze byly takových kamenných pozorovatelů celé zástupy. Mariána už mnohokrát napadlo, že na každého, kdo jde kolem, sbírají informace a nějakou nonverbální cestou si je navzájem předávají. Z rohu na roh, z mostu na most, ze století do století. Němí informátoři, tuny vědoucího kamene. Nikdy se pod jejich pohledem necítil zcela bezúhonný. S Lídou Šotolovou to bylo stejné.