Do tohoto tématu jsem se nesnadno začítala, potože vesmírný svět roku 2168 je pro mne velmi vzdálený .... A podle obsahu této knihy se lidé nezměnili .... boj skupin proti sobě, planeta Země zdevastována a lidé hledají souznění na meziplanetárních křižovatkách .... Dopisy léčitelky Lumi choti Sol odekrývají problémy současného světa .... .... Každý domov si neseme v sobě, i ten, který už není, abychom měli kam se vracet .... Jen aby nám nezůstal pouze imaginární Dům měsíčního dne ..... To není jednoduché čtení .... budu zvědavá na další komentáře.

Tváří se to jako sci-fi, ale je to spíš dystopická cli-fi lehce říznutá (mezi)planetární ekologií a přírodním šamanismem. Pokud hledáte akční příběh, tak ten tu opravdu moc není, ale o to zajímavější myšlenky tento román v dopisech obsahuje. Zaujala mě také významná role hub a lišejníků a starověkého sumerského mýtu pro budoucnost Země. Předchozí do češtiny přeložený román o vodě "Strážkyně pramene" byl taky velmi zajímavý, i když se držel více "při zemi". Knihy Emmi Itäranty jsou pro přemýšlivé čtenáře velmi znepokojivé a uvěřitelné vize naší budoucnosti, ale možná je lze vnímat i jako podobenství naší neutěšené současnosti.