Dobývání nebe

Paolo Giordano má úžasný talent vyprávět a stejně jako Osamělost prvočísel, Čerň a stříbro i Dobývání nebe mě dokonale polapilo. Tato rozsáhlá generační sága čtyř přátel mi připomněla jiné romány jako Malý život, Tajná historie nebo Domov na konci světa, které mi hodně dlouho zůstaly v paměti. Příběh vypráví Terese, která se seznamuje na letním bytě u babičky se čtyřmi chlapci z místního statku a zvlášť s jedním z nich - Bernem, naváže komplikovaný, silný, vášnivý, ale i zničující vztah, který je navždy spojí. Smutná, ale nádherná kniha.

Generační výpověď - a všechny oblasti obsažené zde ve štítku knihy - to je nová kniha autora " Osamělosti prvočísel" ..... Čtveřice mladých lidí - Teresa a tři chlapci - Nicola, Tommaso a Bern zde hledají cestu k dobytí nebe .... cestu plnou ideálů a popření konzumního nihilismu .... Kdepak osamělost - vztahy a přátelství - to jsou hlavní prvky této knihy ....vztahy vznikající v dětství a provázející hrdiny této knihy až do dospělosti....vztahy osudové .... Otázka ekologického zemědělství - oproti kontrastní oplodňující klinice ... Souznění při osvobození jatečních koní : " volných koní bylo celé stádo .... a já nebyla jedním z nich .... byla jsem celé to množství ...." chvilkové osvobození od pout společnosti .... A závěr - kdy už Teresa cítí zodpovědnost za svůj osud ..... Je tu citován John Steinbeck /Abel a Kain/ a sám autor zmiňuje vliv Donny Tartt /Tajná historie/.... ale mně se tu promítlo Murakamiho "Norské dřevo"..../v italském hávu/ A z citací mne zaujalo dílo Fukuoky s příznačným názvem " Revoluce jednoho stébla slámy " Čtenářský zážitek - doporučím.