Do smrti daleko

„Razil teorii, že by se knihovnám zvýšila návštěvnost, kdyby se tam dalo chlastat.“ (Neklidná duše) První věc, která se mi na příbězích moc nelíbila je, že jsou seřazené pozpátku. Od první povídky až po tu pátou se celou dobu vracíme zpět. Tento styl se mi zdá dosti smutný. Být to chronologicky, asi by se mi to zdálo lepší. Jinak příběhy jsou dost jednoduché, předvídatelné a tak trochu obsahují Švejkovský humor, který mě osobně zas tak moc nesedí. Jediný moment u kterého jsem se zasmál je ukončení povídky třetí s názvem „Zavařenina.“ Citát: Vyřešíte záhadu mizejících kompotů v mém sklepě, nebo ne? (Zavařenina) Další věc, která mě vlastně doslova rozesmála je předpona IZO, používaná ve všech příbězích. Vlastně ani netuším, co znamenala. Všechny věci, které známe totiž začínali touto izo předponou. Tak že jsme tu měli izozapalovače, izotelefony, izokomunikátory, izofotoaparáty, kapesní izocompy a kdoví jaké ještě izověci. Moc důvtipu jsem v tom nenašel. Názory na další příběhy najdete v sekci „části díla“ u této knihy. Citát: Poslyšte, říkám to nerad, ale dostal jsem dobrej nápad. (Bratři a lovci)

Možná bych si měl pro většinu nehorrorových knih od Golden Dog připravit univerzální úvodní formuli, ať to nepíšu pořád znovu. Jo, ani DO SMRTI DALEKO není úplně můj izošálek izokafe. Lehce futuristické sci-fi krimi se skoro čítankovým soukromým očkem (jen teda neklátí buchty) s humorným laděním není moc pro mě. Ale. ALE! Povídky mají švih, sedne-li vám Březinům smysl pro humor a máte-li rádi oddechové zábavné čtení fantastického stylu, tohle by vám mohlo sednout. Je to příjemné oddechové čtení, každá povídka je jiná (jedna dokonce lehce zabrousí do duchařiny) a kniha je napohled moc hezky zpracovaná (což je u Golden Dog v podstatě standard, který však pokaždé mile potěší). Příjemně mě zaujalo reversní chronologické řazení povídek. Zajímavý nápad. Pravidelně bych tohle nečetl, ale jednou za čas, jako osvěžení od jiných žánrů a stylů, co čtu, to získává více plusových bodů.