Do smrti daleko

Představte si, že nejde o knihu, ale o film. Strhující akčňák, natočený někým jako Quentin Tarantino či Guy Ritchie, přičemž roli hlavního hrdiny by obsadil Big Lebowski a sekundoval by mu přitom horkokrevný veterán Walter coby majitel večerky. Zní vám to jako echt šílenost? Tak to jste potom na správné adrese. Michal Březina si jde v literatuře vlastní cestou a příliš nelpí na komerční atraktivnosti mainstreamu. Jeho nová komediální detektivka vzdává hold žánru americké drsné školy, ale stejnou měrou na něj také dělá dlouhý nos. Co jiní tvůrci berou jako neměnná pravidla, dokáže si autor překovat k obrazu svému, aniž by však nějak příliš kazil noirovou atmosféru jinak naprosto střeleného vyprávění. Ostatně samy povídky se ani jako detektivní příliš vážně brát nedají, na to chybí postavám ochota i schopnost cokoliv vyšetřovat, ovšem ta rozhodnost přijít všem záhadám na kloub tam je, třebaže invalidní. Možná to není Jim Beam, ale Fernet na ledu určitě. Chuťově divné, ale zatraceně dobré.

Možná bych si měl pro většinu nehorrorových knih od Golden Dog připravit univerzální úvodní formuli, ať to nepíšu pořád znovu. Jo, ani DO SMRTI DALEKO není úplně můj izošálek izokafe. Lehce futuristické sci-fi krimi se skoro čítankovým soukromým očkem (jen teda neklátí buchty) s humorným laděním není moc pro mě. Ale. ALE! Povídky mají švih, sedne-li vám Březinům smysl pro humor a máte-li rádi oddechové zábavné čtení fantastického stylu, tohle by vám mohlo sednout. Je to příjemné oddechové čtení, každá povídka je jiná (jedna dokonce lehce zabrousí do duchařiny) a kniha je napohled moc hezky zpracovaná (což je u Golden Dog v podstatě standard, který však pokaždé mile potěší). Příjemně mě zaujalo reversní chronologické řazení povídek. Zajímavý nápad. Pravidelně bych tohle nečetl, ale jednou za čas, jako osvěžení od jiných žánrů a stylů, co čtu, to získává více plusových bodů.