Do smrti daleko

„Razil teorii, že by se knihovnám zvýšila návštěvnost, kdyby se tam dalo chlastat.“ (Neklidná duše) První věc, která se mi na příbězích moc nelíbila je, že jsou seřazené pozpátku. Od první povídky až po tu pátou se celou dobu vracíme zpět. Tento styl se mi zdá dosti smutný. Být to chronologicky, asi by se mi to zdálo lepší. Jinak příběhy jsou dost jednoduché, předvídatelné a tak trochu obsahují Švejkovský humor, který mě osobně zas tak moc nesedí. Jediný moment u kterého jsem se zasmál je ukončení povídky třetí s názvem „Zavařenina.“ Citát: Vyřešíte záhadu mizejících kompotů v mém sklepě, nebo ne? (Zavařenina) Další věc, která mě vlastně doslova rozesmála je předpona IZO, používaná ve všech příbězích. Vlastně ani netuším, co znamenala. Všechny věci, které známe totiž začínali touto izo předponou. Tak že jsme tu měli izozapalovače, izotelefony, izokomunikátory, izofotoaparáty, kapesní izocompy a kdoví jaké ještě izověci. Moc důvtipu jsem v tom nenašel. Názory na další příběhy najdete v sekci „části díla“ u této knihy. Citát: Poslyšte, říkám to nerad, ale dostal jsem dobrej nápad. (Bratři a lovci)

Představte si, že nejde o knihu, ale o film. Strhující akčňák, natočený někým jako Quentin Tarantino či Guy Ritchie, přičemž roli hlavního hrdiny by obsadil Big Lebowski a sekundoval by mu přitom horkokrevný veterán Walter coby majitel večerky. Zní vám to jako echt šílenost? Tak to jste potom na správné adrese. Michal Březina si jde v literatuře vlastní cestou a příliš nelpí na komerční atraktivnosti mainstreamu. Jeho nová komediální detektivka vzdává hold žánru americké drsné školy, ale stejnou měrou na něj také dělá dlouhý nos. Co jiní tvůrci berou jako neměnná pravidla, dokáže si autor překovat k obrazu svému, aniž by však nějak příliš kazil noirovou atmosféru jinak naprosto střeleného vyprávění. Ostatně samy povídky se ani jako detektivní příliš vážně brát nedají, na to chybí postavám ochota i schopnost cokoliv vyšetřovat, ovšem ta rozhodnost přijít všem záhadám na kloub tam je, třebaže invalidní. Možná to není Jim Beam, ale Fernet na ledu určitě. Chuťově divné, ale zatraceně dobré.