Podrobnosti
-
Nakladatel
-
Edice
Kategorie
-
Překladatel
-
Výška
- 207.00 mm
-
Šířka
- 140.00 mm
-
Hloubka
- 23.00 mm
-
Hmotnost
- 0.45 kg
-
Jazyk
- čeština
-
Počet stránek
- 280
-
Typ vazby
- vázaná s laminovaným potahem
-
Ean
- 9788020027221
-
ISBN
- 9788020027221
O knize
Helena Frischerová (1906 na Moravě – 1984) se ve svých rusky psaných vzpomínkách, vydaných v Moskvě roku 2014, věnuje letům 1937–1947, jež strávila jako jedna z obětí tzv. Velkého teroru v táborech sovětského gulagu. Popisuje nejen každodenní krutou táborovou realitu, ale i četná přátelství, solidaritu mezi vězni a...
Helena Frischerová (1906 na Moravě – 1984) se ve svých rusky psaných vzpomínkách, vydaných v Moskvě roku 2014, věnuje letům 1937–1947, jež strávila jako jedna z obětí tzv. Velkého teroru v táborech sovětského gulagu. Popisuje nejen každodenní krutou táborovou realitu, ale i četná přátelství, solidaritu mezi vězni a snahy o kulturní...
Helena Frischerová (1906 na Moravě – 1984) se ve svých rusky psaných vzpomínkách, vydaných v Moskvě roku 2014, věnuje letům 1937–1947, jež strávila jako jedna z obětí tzv. Velkého teroru v táborech sovětského gulagu. Popisuje nejen každodenní krutou táborovou realitu, ale i četná přátelství, solidaritu mezi vězni a snahy o kulturní zpříjemnění doby trávené za ostnatým drátem. Autorka odešla roku 1935 se svým manželem Abrahamem Frischerem pracovat do Sovětského svazu, kde oba udržovali kontakty s místními českými levicovými umělci, mimo jiné s Jiřím Weilem, jemuž posloužili jako předobraz hlavních postav románu Moskva-hranice, jedné ze zásadních knih české meziválečné literatury. Na rozdíl od manžela, který byl popraven 16. ledna 1938, Frischerová věznění přežila a svými memoáry se zařadila mezi „klasiky“ tzv. lágrové literatury.