Dievča v Londýne je graficky i obsahově naprosto úžasná publikace, kterou je trochu složitější žánrově zasadit. Z části by se dala označit za místopis, zčásti za biografickou knihu. Její autorka do ní sepsala své zážitky a poznatky ze života v Londýně, kam se na čas přestěhovala se svým tehdy přítelem, nyní již manželem Romčíkem, který je Čech. (Tak mu autorka sama říká!). Tyto historky Ellie sepisovala nejprve na svůj blog, nápad na vydání knihy se zrodil až mnohem později. Zprvu musím podotknout, že sama autorka je neuvěřitelně zajímavý a inspirativní človíček. Málokterý autor, který píše o svém životě, mi osobnostně sedne tak moc, jako právě Ellie. Je to copywriterka, která ovšem vystudovala archeologii, tudíž své čtenáře dokáže obohatit o velmi zajímavé detaily spjaté s historií. Dokáže vyprávět opravdu poutavým a vtipným způsobem, zároveň je však velmi citlivá a umí svými slovy vyvolat ty správné emoce. Nečekejte ovšem, že v téhle knize najdete turistického průvodce po těch nejznámějších londýnských památkách. Těm se autorka spíše vyhýbá, a to z naprosto pochopitelných důvodů. Naopak nám ukáže ty nejzapadlejší uličky, ze kterých dýchá viktoriánská Anglie, staré podniky s neobyčejnými příběhy a další zajímavá místa, na která by běžný turista jen těžko narazil. Kromě nich nám ovšem dovolí nahlédnout pod pokličku samotného žití v tomhle obřím a rozmanitém velkoměstě. Ukáže nám, jak náročné a zároveň kouzelné je tam bydlet. Vezme nás na barevné festivaly konající se v londýnských ulicích. Občas s ní vyrazíme i na výlet mimo Londýn. Znovu jejíma očima přežijeme pandemii. Nebo nakoukneme do domovů a duší Britů, se kterými není vždy tak úplně snadné navázat kontakt. Knížka je rozdělena do kratičkých kapitol, které jsou protkané popkulturními odkazy, vtipnými hláškami z každodenního života nebo tipy na dobré jídlo. Mezi mé oblíbené patřil například příběh o takzvaném Lollipop Manovi, u kterého jsem se musela nahlas smát a ještě ho číst přítelovi. To vše doprovází kvanta překrásných, elegantních fotografií, které perfektně zachycují atmosféru Londýna i jednotlivých příběhů. Ačkoliv je Backstage books české nakladatelství, všechny texty byly zachovány ve slovenštině, jen je tu a tam doplňují Romčíkovy české hlášky. Na konci knihy ovšem najdete slovník s termíny, které by českým čtenářům mohly dělat problémy, což je rozhodně plus. Jediné, co mi v knize trochu vadilo, byly poznámky pod čarou. V naprosté většině případů se totiž jednalo o odkazy na články, ze kterých autorka čerpala. Připadalo mi to trochu rušivé, ačkoliv chápu, že slouží jako taková kontrola pravosti informací obsažených v textech. Autorka, která je právě na mateřské a spolu se svou rodinou se opět přestěhovala zpátky do Londýna, už má rozepsaný druhý díl a já se nemůžu dočkat, až si přečtu, co dalšího je v životě potkalo. Dievča v Londýne bych určitě doporučila nejen všem, kteří se chystají do Londýna a chtějí tipy na neobyčejná zákoutí, která stojí za navštívení, ale i všem, kteří se třeba chystají přestěhovat do cizí země, nebo jen touží zjistit, jaké to vlastně je.

Já nejsem tvor, který by vehledával literaturu o cestování (tady preferuji spíš videa, podcasty apod.), ale tato kniha si mé srdce získala. I přesto, že se kniha jeví “tlustě, tak se nudit nebudete. Kapitoly jsou krátké. Mnoho příběhů je doplněno o nádherné fotografie (chválím zpracování - výborný papír, na kterém fotky vypadají dobře!). Autorka nám dává možnost nahlédnout do jejího života. Skrze (nejen) úsměvné momenty nám zprostředková realitu Londýna. To vše doplňuje o zajímavé (nejen) historické pikošky. Kniha není přeložena do češtiny. Během čtení narazíte na anglicismy. Pokud si s některými slovíčky nebudete vědět rady, tak na konci knihy najdete boží cz/sk slovníček! ALE - poznámky “pod čarou. Za mě je to velmi rušivý element a moc jsem nepochopila, proč byly použity “takovým způsobem (proč to nebylo shrnuto třeba úplně na konci knihy?).