Děti války

Čte se to úplně samo! Jde vidět, že si s textem dal někdo pořádný kus práce, plyne svižně a za celých 264 stran jsem nenarazila na hluché místo nebo pasáž, kde bych se nudila. Ilustrace jsou parádní a drobné ikony na začátku kapitol pomáhají čtenáři rychle poznat, z čí perspektivy děj sleduje. Celý příběh se odehrává tak trochu „někde“ v prostoru a soustředí se především na postavy, jejich dialogy, trápení a emoce. Osobně mě ale moc neba, že by se děj mohl odehrávat stejně dobře v ulicích Brna jako třeba na londýnském předměstí. Mám radši příběhy pevně zasazené do prostředí, které si dokážu živě představit. Nečekejte žádný propracovaný magický systém, ale magie působí přirozeně a nic nezabíhá do zbytečných detailů. Sem tam jsem trochu škobrtla, protože mi chybělo nějaký hlubší spojení s postavami, zvláštně to klouže po povrchu... Ale že je to prvotina bych nepoznala. Závěr mě rozhodně nalákal na další díl!

+ česká debutová autorka + propracované postavy - Charona si musí zamilovat snad každý, Yeal je velmi specifická, ale za všech okolností svá, reálná, uvěřitelná + originální konec - nechci ho spoilerovat, ale přečtěte si to! Je to něco zcela originálního, nabízejícího nový pohled na další postavy v navazujících dílech, ale současně máte pro rozhodnutí postav maximální pochopení. Tady jsem fakt zírala s otevřenou pusou a autorce patří můj neskutečný obdiv za odvahu s jakou k závěru knihy přistoupila. +/- na začátku knihy jsem se hodně nadchla, zaujal mě svět, úhly pohledu jednotlivých postav... Postupně mi ale přišlo, že časté střídání vypravěče + dějových linek (minulost, současnost) snižuje čtivost, protože sotva jsem se do něčeho začetla, už jsem zas byla hozena jinam. Chápu ale, že to bylo potřeba k pochopení minulosti postav a jejich aktuálního přístupu k některým situacím. +/- ze spousty scén nebo situací jsem měla pocit velké inspirace světem Harryho Pottera - svět mi nepřišel moc propracovaný, ne že bych nacházela díry, spíš ve mně z něj mnoho nezůstalo