Deník Dory Grayové

Výborný nápad, jak mladé čtenáře přivést k zájmu o naši historii. Autorce se podařilo nenásilně propojit současnost s minulostí, zde konkrétně s obdobím 2. světové války. Hrůzné momenty jsou pouze naznačeny, příběh se jich dotýká jakoby mimochodem, nejčastěji prostřednictvím časem “zjemněných” vzpomínek těch, kteří válku přežili. Přesto mají silnou vypovídací hodnotu. Pátráním hlavní hrdinky se příběh rychle stává ryze detektivním a natolik napínavým, že vám moc neumožňuje čtení přerušit. A věřím, že tak bude působit i na mladé. Já sice hodně bojovala s nespisovným vyjadřováním, kterého na mě bylo, neboť kniha je napsaná v ich-formě, až až. Možná i proto, že jsem z Moravy, kde není obecná čeština tak rozšířená jako v Čechách. Ale záměr autorky je zde samozřejmě jasný. A ještě musím zmínit výtvarnou stránku knihy. Jak obálka, tak především ilustrace z ní dělají dílko, které přitáhne vaše oči a pohladí vás po duši.

K autorce jsem se dostala přes Opraváře času, a protože stejnojmenný první díl se mi moc líbil, dvojku jsem si vypůjčila v knihovně a spolu s ní i tři prozatím vydané knihy ze série Hanka vs. historie. Velmi příjemné překvapení! Kniha pro mě byla jednodenní záležitostí, mladší čtenář s ní stráví asi více času. Hlavní hrdinka mi přišla sice trochu oprsklá a v jednu chvíli jsem se v textu musela vrátit zpět, protože jsem úplně nepochopila vedený dialog, jinak se mi to ale líbilo moc. Samotný příběh pihovaté Hanky by vystačil na vlastní vyprávění, zde byl ovšem okořeněn dějinným tajemstvím. Starší čtenář znalý historie bude vědět (nebo alespoň tušit), o čem je řeč, když se mluví o Lidicích, Terezíně, holocaustu. Pro mladšího čtenáře to velmi pravděpodobně bude novum, ale velmi nenásilně se dozví něco o tom, co se dělo v době ne zcela dávné. V tomhle ohledu nedokážu posoudit, je-li kniha vhodná třeba pro desetileté čtenáře, osobně bych ji spíše cpala druhostupňovým žákům, ale i ti mladší si v tom mohou najít svoje, protože je to psané fakt dobře. Doporučuji.