Den, kdy padla noc

No mám rozporuplné pocity. Když jsem četl Prevorství tak jsem byl nadšený - skvěle světy, postavy, magie, draci... prostě bezvadná kniha. Na tohle jsem se taky těšil, ale už to prostě není vůbec ono a částmi knihy jsem se musel vyloženě prokousat. Bylo to zbytečné dlouhé (kdyby to bylo poloviční, tak by se v podstatě nic nestalo), postavy mi přišly teda o dost slabší a hlavně hrozně "unaříkané" a takové nějaké rozplizlé, neduživé - vlastně jsem si nenašel ani jednu, se kterou bych nějak více sympatizoval. A ta LGBT propaganda byla už fakt extrémně přehnaná a hrozně mi to lezlo na nervy. Sorry jako, ale těch lesbiček, gayů a bezpohlavnich tam bylo přespříliš. A taky určité opakující se situace, stereotypy a charaktery postav jako by byly "vykopírované" z předchozí knihy. Škoda. Mohlo to mít velký potenciál, ale nějak mě to extra moc neuspokojilo.

Za mě NE. Začnu klady : - Četla jsem v angličtině, jazyk srozumitelný a trochu jsem si obohatila slovní zásobu. - Propracovaný svět a občas došlo k nějakému zajímavějšímu zvratu. - Samotná dramatická linka, kdy zlo nebylo možné porazit a museli jste "jen počkat" na příchod komety. - Záporačka Canthe, jedna z mála zajímavých postav a to si v záporácích obvykle nelibuju. - Obálka, ale ta knihu fakt nedělá, takže hvězdičku za ni nepřidávám. Zápory : - Plytké charaktery, psychologie postav nula. Někde jsem četla, že se autorka podobá G.R.R. Martinovi. Tak ne děti, nepodobá. Osobně jsem si s žádnou z postav nevytvořila vztah a bylo mi fuk, jak kdo dopadne. A přísahám, fakt jsem se snažila. - LGBT zápletky mně nevadí, pokud mají hlavu a patu. Tato autorka však sklouzává až do jakési manýry, ve které převládají lesbické vztahy. Celé to působí velmi naivně, když například lesby potkávají další a další lesby, aniž by alespoň jedna z nich čelila odmítnutí, které je přirozenou součastí milostných vzplanutí, bez ohledu na sex. orientaci. Hereto zápletka některé z hlavních postav by byla osvěžující a Wulf s Glorian k tomu byli úplně stvořeni. Ovšem nic naplat z Wulfa se musel vyklubat homosexuál a z Glorian frigidní žena, která nestojí o intimní vztah s nikým - její škoda, připraví se o to nejhezčí v životě. - Ženské postavy jsou silné a to by bylo fajn, bohužel ty mužské jsou slabé, neschopné, ufňukané, případně záporné, či testosteronem v kombinaci s nižším IQ nadupané. Všichni muži tam potřebují "vedení". Wulf se půlku knihy jen lituje. Jeden z mála silnějších chlapů king Bart je obyčejný podpantoflák, který skáče, jak Sabran píská, i pokud Sabran vymýšlí naprosté bejkárny. Tohle mi vadilo hodně. Silné ženy mohou mít vedle sebe silné muže, rozhodně se to nevylučuje, naopak. A vztahy přece nejsou o tom, že jeden "vede" a druhý "poslouchá", naopak, intimní vztah by měl být vždy teamová práce. - Náboženství. Je vidět, že v tomto směru nemá autorka hlubší vzdělání a přesto, že je tam popsáno hned několik náboženských systémů, autorka klouže po povrchu a vydává ze sebe jednu prázdnou floskuli za druhou. Místy je to opět velice naivní četba. Kolik prázdných vět bylo napsáno o six virtues, či matce, aniž bychom se dozvěděli cokoliv z morálních hodnot, které tito svatí zakladatelé hlásali. Pokud bych měla knihu popsat jedním slovem, byla by to plytkost (na 850 stranách, což je na jednu stranu úctyhodné). Chápu, že mladé, klasickou literaturou nepolíbené publikum může knihu milovat, takže se jim omlouvám za veskrze negativní hodnocení a přeju jim, aby se někdy prokousali k Waltarimu, Marquézovi, Shakespearovi a dalším velikánům. A nebo alespoň k tomu G.R.R. Martinovi. Mně to jako ukázka moderního umění stačilo a příště volím raději zase klasiku :-).