A Day of Fallen Night

Kladem této knihy je, že mě přiměla vrátit se k prvnímu dílu, než se pustím do druhého. Znovu jsem si tedy s potěšením přečetla Převorství u pomerančovníku. Dále chválím obálku knihy. Jinak to bylo zklamání, navíc umocněné přehnaným rozsahem textu. Neustálé přehazování výhybek mezi světovými stranami bylo únavné. A samotná zápletka hodně roztříštěná, příliš mnoho plochých postav a málo kompaktní příběh. Řadu dalších výhrad za mě výborně vystihli čtenáři níže. Škoda, ale tohle se nepodařilo.

Ke knize jsem se dostala tak, že jsem si někde četla "zajímavé knihy, které vyjdou". Z recenze jsem nějako nepochopila, že se jedná o fantasy, druhý díl trilogie, s výraznou queer tématikou a že to celé má asi tak tisíc stran. Naštěstí tu část, že je to dobrý, jsem pochopila správně, a tak mi rozsah (navzdory k mé literární, filmové a asi i faktické nelásce k bitvám) nevadil. Protože je to prekel, tak mi ani nevadilo, že je to druhý díl trilogie a fantasy byla spíše čarodějná a sympatická, než cokoli jiného. A k mému prvnímu setkání s queer tématikou v knize? Až mě překvapilo, jak mě to vůbec nerušilo. Sice si myslím, že homosexuálních osob bylo v knize víc než ve skutečném světě, ale je to přece jenom fantasy. A vlastně, kdyby mě nezaujalo jedno jediné, asi bych pro queer tématiku nedělala vlastní odstavec - ale v Převorství muži vyšívají stuhy, hrají na loutny, připravují jídlo, zkrátka se věnují "ženským pracem". A tohle přijmout pro mě jako fakt bylo asi nejtěžší. Spíš budou dva baroni vychovávat tři děti než vyšívat stuhy, že jo?! PS: ze začátku jsem se nemohla zbavit dojmu, že v knize je příliš mnoho spojených bodů se seriálem Duny. A zajímalo by mě, kdo četl čí rukopis. A jestli teď tudíž vím, jak seriálová Duna dopadne.