Correspondent

Trochu jiný román je to styl osobní, psaní dopisů a hlavně k zamyšlení.... Nedá se přečíst na jeden zátah je v tom trochu chaos, ale vyvolá všechny pocity emocí. Autorka se snažila vybudovat děj a spojit postupně souvislosti, něco se nedá zapamatovat jednotlivé postavy, závěr knihy je dojemný Doporučuji zajímavé čtení

U dosti knih si říkám, že skončily přesně ve chvíli, kdy měly. U některých knih(ale těch není mnoho) si říkám, že měly skončit v půli a dočítám je jen z úcty k autorovi anebo vlastně jen proto, že ty postavy za to nemohou, že mě po nějaké době už tolik nebaví ( ale mnohé třeba ano). A teď k Dopisům od Sybil, tohle byla moje nejočekávanější kniha tohoto roku. Objevila jsem ji už kdysi na goodreads a četla na ni spoustu krásných názorů a doufala v český překlad. Stalo se, já ji otevřela ( trochu se strachem, knihy v dopisech příliš nevyhledávám) a do půli knihy jsem se ztrácela v pisatelích, hledala pojítko mezi dopisy, souvislosti mezi jednotlivými pisateli, ale přesto mě to nutilo číst jeden dopis za druhým a otáčet stránku za stránkou. A pak se najednou "něco" stalo a vše začalo dávat smysl, dopisy se staly smysluplnější a pisatelé osobitější. A já dočetla knihu, příběh jednoho života poskládaný v dopisech, který jsem chtěla číst dál. Ale ani kniha nemůže být nekonečná, stejně jako lidský život. Krásný příběh, dojemný a lidský, bolavý i nadějeplný. Užila jsem si ho moc, tak ho zkuste.