„Já jsem Conan, Cimmeřan. Hodností a zaměstnavatelů jsem už měl tolik, že si všechny nepamatuji. Dokonce se proslýchá, že jsem byl i králem. Pokud ano, zapomněl jsem na to. Nejspíš jsem byl příliš opilý.“
Zpočátku jsem ke komiksu přistupoval se skepsí, především ze strachu, jakým způsobem Francouzi tématiku pojmou. A ono ejhle, udělali to přesně podle mého gusta. Ctí originální texty Roberta E....
„Já jsem Conan, Cimmeřan. Hodností a zaměstnavatelů jsem už měl tolik, že si všechny nepamatuji. Dokonce se proslýchá, že jsem byl i králem. Pokud ano, zapomněl jsem...
„Já jsem Conan, Cimmeřan. Hodností a zaměstnavatelů jsem už měl tolik, že si všechny nepamatuji. Dokonce se proslýchá, že jsem byl i králem. Pokud ano, zapomněl jsem na to. Nejspíš jsem byl příliš opilý.“
Zpočátku jsem ke komiksu přistupoval se skepsí, především ze strachu, jakým způsobem Francouzi tématiku pojmou. A ono ejhle, udělali to přesně podle mého gusta. Ctí originální texty Roberta E. Howarda a Conanovi ponechali roli, která mu sluší nejvíc - neohroženého dobrodruha, který necouvne před jakýmkoliv nebezpečím, aniž by se přitom akce podřizovala stylizovanému slovnímu elaborátu.
Výtky bych měl pouze ohledně výtvarného pojetí. V jednom příběhu jako by Cimmeřan z oka vypadl Melu Gibsonovi, v další je to spíš Sylvester Stallone. V Královně Černého pobřeží zas působí Belit a její posádka nechtěně jako parodie na piráty. Po scenáristické stránce ale spokojenost maximální, především povídka Za Černou řekou mi opět potvrdila, že patří k tomu nejlepšímu, co kdy o Conanovi bylo napsáno.
Číst více
Číst více