Conan Příběhy psané mečem

Vracia sa expert na podmračené zazeranie alias muž pripravený umrieť, ale nie dnes a nie rukou toho roztraseného úbožiaka čo stojí oproti nemu. Tuším prvá conanovka od CC, ktorej musím dať len 3*. Tentokrát to naozaj nie je žiadne scenáristické veľdielo. To samozrejme od Conana ani nikto nechce, ale tentoraz to fakt bilo do očí. Zarazila ma scéna, v ktorej sa milovaný barbar mení na Jamesa Bonda a rozohráva svoje vlastné Casino Royale. V origináli sa to dokonca volá Conan the Gambler (nie, nerobím si z vás srandu). To sa k tejto postave jednak vôbec nehodí (viem, že to nie je taký primitív, ako sa ho snažili zobraziť filmy s Arnoldom, ale toto je priveľa, už mu chýbal len smoking a kubánska cigara) a jednak ma pobavilo, ako chce vyšetriť vraždu. Conan? Vo svete, v ktorom vám odseknú hlavu v krčme len za to, že niekomu nechtiac vylejete pivo? To ako vážne? Tu už som sa cítil pomaly až ako u Poirota. Aby nebolo vykrádačiek málo, úvod pre zmenu pripomína Gladiátora. Na môj vkus je skrátka v Úkladoch vrtkavé štěstěny priveľa ostatných a primálo Conana. Tiež ma dojal moment, v ktorom barbar vymyslí rafinovaný plán ako poraziť obrovskú príšeru: ľahne si na zemi a predstiera smrť. Obluda sa k nemu skloní a on jej zabodne meč do hlavy. Wow. V ďalšej chvíli odmietne boj, lebo stojí proti presile (Conan???) a o pár minút neskôr sa veselo vrhá do samovražedného súboja s dvoma tuctami po zuby ozbrojených zabijakov. Kartová pasáž nič moc; pri pravidlách s jednotlivými kartami (had požiera ostatné karty, kráľ chráni pred hadom...) som už len čakal, kedy sa ozve klopanie a dnu vojdú Sheldon, Leonard, Howard, Raj a možno aj Penny, nech je sranda. S Úkladami vrtkavé štěstěny si scenáristi skrátka nie že nedali veľa práce. Oni si nedali temer žiadnu prácu. Miestami to doslova odflákli, spoliehajúc sa na to, že situáciu možno áno možno nie zachráni aspoň kresba a koloring (sčasti naozaj áno, ale už som videl úžasnejších Conanov). Poteší pevná väzba s prebalom a lacetkou a galéria.

Conana není nikdy dost. Vlastně čím více ho je, tím více ho chci. Alespoň co se týká toho Conana, na jehož konzistenci dohlížela Conan properties. U ostatních je vyznění mnohdy značně neconanovské a i kvalita dost nevalná. Na Conana pod hlavičkou Dark Horse a nověji u Marvelu tato organizace dohlížela velmi pečlivě a tak je kvalita zaručena, i u povídek které nemají oporu v Howardově nestárnoucím díle. Je tomu tak i v případě druhého, a bohužel posledního, dílu vedlejší vydavatelské větvě nového marvelovského Conana - Příběhů psaných mečem. Fanoušci osvaleného svobodomyslného rebela nemají nad čím přemýšlet a musí si knihu obstarat, není co řešit. Přesto zmíním alespoň to, že v první, nejkratší jednosešitové povídce ŽENICHOVA POMSTA má Cimeřan dost "na kahnánku" a z téměř bezvýchodné situace se dostane jen díky kombinaci všech svých předností - mazanosti, svalů, trpělivosti a samozřejmě i kousku štěstí. Závěr je tak perfektně conanovsky chladný a strohý, až mě upřímně nadchnul. Další na řadě je titulní ÚKLADY VRTKAVÉ ŠTĚSTĚNY kde se z hrdiny bez jeho přičinění stává gambler, který ve hře podobné pokeru bojuje o velký majetek, aby se nakonec utkal o holý život. Všímejte si také obálek, především obálky druhého sešitu této povídky, kde je Conan zachycen v boji se svým vůbec nejtradičnějším nepřítelem, který je zároveň velmi důležitou kartou zmíněné karetní hry! Knihu uzavírají sešity povídky TEMNÝ KRISTAL V TEMNÉ SLUJI o které už teď vím, že si ji velmi brzy přečtu znovu. Vrtá a hlodá mi totiž v hlavě. Je to jedna z těch povídek která mi neobvykle sedla, neskutečně mě bavila ale já marně přemýšlím proč. Je dobrodružná, je výpravná, se ženskou postavou, která patří k těm silnějším, se kterými se kolem Conana můžeme potkat. Hlavně si ale myslím že je zkrátka zábavná a uvolněná. Takhle by mohl vypadat Indiana Jones, kdyby jej psal Howard.