Co zpívá Sojka

Kniha mne moc bavila, po utrpení s knihami od amerických autorek (Běh času a Rodina) tato kniha byla jako pohlazení na duši. Četba jednoznačně podnítila zájem o toto období dějin i o oblasti, kde se děj odehrává. Pustila jsem si kvůli tomu s chutí i film Cyril a Metoděj a už jsem si vyhledala další knihy o této epoše moravských dějin. Poselství knihy je veskrze pozitivní, a to i přes krutosti doby, kterou zachycuje autorka spíše v naznacích, tísnivé atmosféře. Líbilo se mi, že nakonec každý našel své uplatnění, východisko ze své bezvychodne situace. Děkuji za příjemnou četbu.

Román mi doporučila paní knihovnice z naší vesnické knihovny. Autorka je totiž z Olomouce, a to mě zaujalo. Mám ráda, když se děj týká skutečných míst, zvlášť když jsou mi blízká. Příběh Sojky se však odehrává v období Velké Moravy takže jsem si zrovna tady tu regionální rovinu zase až tak neužila. Historické romány běžně nečtu, změna žánru mi ale momentálně přišla vhod. Nakonec to nebylo špatné, ačkoli první dvě třetiny knihy mě zas až tak moc nebavily. Ne, že by to byla nuda, ale nestrhlo mě to. Posledních sto stran se děj rozjel a posunul od historie spíš k romantice, dočítala jsem se zaujetím, mělo to spád. Nemůžu posoudit kvalitu historické části nebo hodnověrnost děje; namátkou jsem si ovšem googlila pár jmen a byla jsem překvapená, že jde o reálné postavy. Jako vystoupení z obvyklé čtenářské komfortní zóny to bylo docela fajn. Půl hvězdy navíc za Holmuc, jsem lokální patriot