Co ti svírá hrdlo

Původně jsem myslela, že každá povídka bude perla. Bohužel nebyla... Autorka popisuje pohledy na rodinu a obecně vztahy jak pohledem Nigerijců, tak náplavových Nigerijců do Ameriky. A někde tam jsem měla problém. Protože když se čte dílo jenom z jednoho pohledu, působí to víc soumerně. A protože se jedná o sbírku věcí z různé doby, ne psanou a vydanou takhle, celou dobu mi tam chybělo...jakési sdělovací nosné téma. Jenže potom přišla povídka Umanutá historička a já věděla, že teď mohu být konečně spokojená. To nejlepší na závěr! Napsala jsem i něco k povídám. Kdyby to (nedej!) někoho zajímalo, je to tam, kde pokaždé...

Chimamanda Ngozi Adichie napsala Amerikánu, kterou jsem ještě nečetla. Knížky, který by mohly patřit mezi ty srdcový si záměrně schovávám. Na někdy. Každý z nás může mít někdy v životě pocit, že ho někdo nebo něco tak trochu drží kolem krku. Něco, kvůli čemu se nám občas o poznání hůř dýchá. Tíží nás nedořešené spory, špatné rodinné vztahy, těžké osobní ztráty, svědomí ze špatného rozhodnutí. A o tom všem takhle knížka vlastně je. O tom, jaké to je, být ženou významného muže, a přitom pocházet z podstatně horší společenské vrstvy. Jaké to je, žít v Americe, zemi možností a v luxusu, výměnou za nejistotu, možná dokonce nevěru. O rodných kořenech, které chcete zpřetrhat, protože si vysníte vlastní budoucnost, lepší. Jenže po čase prostě zjistíte, že to nejde. O těžké osobní ztrátě a bolesti, která rozhodně nikdy nepomine. Jen čas možná dokáže otupit ty nejostřejší a nejniternější hrany. Snášení zvídavých pohledů, nevyžádaná pomoc a snaha, která se nakonec ukáže jako úplně marná. O postavení žen v Nigérii, jejich síle, vytrvalosti, touhách a mnohdy i ponížení. O manželství, sociálních třídách, společenském postavení i síle rodinných pout. O lásce na několik různých způsobů. A ještě mnohem víc... Doporučuju!