Co po ní zbylo

Námět a zápletka - oboje by vystačilo na novelu či povídku. Ale je to napsané pěkným stylem - škoda toho umělého natahování. Je to psychologie - není to thriller s akčními scénami. Další knihy autora bych si rád přečetl.

Pochmurný thrillerový psychologický román především o zdeptaném otci, který ani po 25 letech neví, co se stalo s jeho zmizelou dcerou a ženou a prochází si po celou dobu pocitem viny. Váhala jsem mezi 2 a 3*, nakonec ty tři dám a hned vysvětlím proč. V závěru je vysvětleno docela věrohodně zmizení matky a dcery, v to jsem po předešlých zmatcích už nedoufala a hlavně oceňuji autorovu práci s jazykem, jeho slovní obraty, přirovnání, popisy. Za to patří velký dík překladatelce, paní Radce Klimečkové. Ale: Po celou dobu mě neskutečně štval hlavní hrdina. Už na začátku knížky se stačil na pár stránkách tříkrát zranit, pak se chová naprosto zmateně až idiotsky při nálezu dívky a když ho kousne pavouk a on střídavě ztrácí vědomí a střídavě něco nesrozumitelně drmolí, už jsem zuřila. Je taky fakt, že po větší část se toho v knize moc neděje. A nedošlo mi, kolik vlastně bylo tomu "starci", pokud dobře počítám, nemohlo mu být víc než nějakých 65. Ale ty tři hvězdičky nechám, už proto, že se mi předešlé knihy autora líbily.