Cestou špendlíků nebo jehel

Mami, jak dělá motýl? Motýli mlčí. Když dítě odtrhne křídla, nestane se vůbec nic. Neruší ho křik zraněného živočicha. Motýl, tedy tělo motýla, odpadne na trávu a jen se tiše kroutí. Vlastně k tomu nemůžu napsat o moc víc, než už zde bylo napsáno přede mnou. Doporučuji si přečíst komentář Jizi. Poetická kniha plná metafor, autorka převaluje na jazyku slova, skládá je do proměňujících se konstrukcí, střídá rytmus, inspiruje se folklórem. Hrozně mi to připomíná Hořavovu Pálenku. Vyzněním je ale jeho přesným protipólem. Za Cestou špendlíků nebo jehel cenu Magnesiia Litera nedostanete. Poetika je tu temná a zvrácená, atmosféra dusivě těžká, myšlenkové pochody a pocity postav popsané způsobem, že jediné východisko je podřezat si žíly. Na tomto světě není proč být. Tuhle knížku nedostanu z hlavy ještě pěkně dlouho. [Policista] sedl před počítač a naťukal: Hradecká policie pátrá po nezvěstném chlapci 12 let. 'Trochu vadném' vymazal. 'Trochu postiženém' vymazal. 'Prostě ty vole hledáme retarda a mně zatím doma chladne sekaná' vymazal. Dopsal větu podle jejích slov. Nechce problémy. 'Hradecká policie pátrá po nezvěstném 12letém chlapci se sníženou inteligencí'. Tip pro ty, kdo to chtějí pochopit ve zkratce: přečtěte si stranu 151. A nebojte, neprozradí vám to nic o ději jako takovém...

Na něco takového jsem v českém rybníčku ještě nenarazila. Tak nechutný příběh podaný tak nádherným literárním stylem plným básnických obrazů a metafor. To se jen tak nepoštěstí potkat. Co se z kraje tváří jako pokus o záchranu manželství útěkem do lůna přírody, vykrystalizuje v děsivé pojetí Karkulky v temném lese.