Cesta na Praděd

Kdysi dávno, ještě jako studentka VŠ, jsem se se svým spolužákem vypravila na kolech na jakousi okružní jízdu kolem České republiky. Objeli jsme v podstatě téměř celou republiku podhůřím našich hraničních hor - jenom Krušné Hory jsme přejížděli po jedné dlouhé náhorní rovině -  a mně je dodnes líto, že jsme si nevedli kroniku naší cesty. Tedy bylo mi to líto do chvíle, kdy jsem vzala do ruky Vaculíkovu Cestu na Praděd. Posouvat se po krajině díky koňským silám, to je nepřekonatelné. A když to putování popisuje někdo, kdo má tak úžasný dar slova (už na s.6 najdeme formulace "jezdci se mětežili, koně měli hybký krok"), je to nepřekonatelné dvojmo. Takže já jsem si tuhle knížku užila převelice, už jen proto, že Praděd máme "za humny" a protože my tady na severovýchodě víme, že Praděd je pro turisty; našinec preferuje Králický Sněžník, na který naštěstí nevede silnice a nahoře najdete sošku slona (a dnes bohužel už i polskou plechovou rozhlednu). Poprvé jsem si recitovala verše v lužickosrbštině, poprvé jsem slyšela slovo aorist i spojení protetické V, obé mě velmi potěšilo. A k tomu všemu páně Vaculíkovy úvahy na mnohá témata, jen namátkou vzhled a proměny české vesnice i české krajiny obecně, nádhera, určitě doporučuju. P.S. Komentáři Hustoles bych udělila palce hned dva nebo tři - za to, že měl odvahu přiznat se k četbě a vzdorovat nepochopení svých kolegů. "Nezdá se vám, že už od zítřka musíte začít pracovat pro zvýšení odlišnosti čehokoli od všeho jiného? Neboť nic nám není tak málo potřebné jako podobnost a nic nám není tak nebezpečné jako jednota. Kdo jen trochu může, měl by co nejvíce zdůraznit svou odlišnost, a to bez ohledu na soud jiných lidí, protože kdyby se ohlížel, zase bude stejný a bude tam, kde jsou oni."

"Když jsem vyvrátil hlavu dozadu, viděl jsem sloupy koňských nohou tyčit se nade mnou, a viděl jsem to v životě prvně. Už dávno jsem nic neviděl v životě prvně." Cesta na Praděd a zpět, dva dospělí, skupina mladých, koně, vůz, vědomě omezený rozpočet, lidé po cestě, krajina, volné nebe, poezie.