Čerstvá voda pro duši

Ocenila jsem, že si v tomto žánru Zdeněk Jančařík našel vlastní cestu. Vychází ze svých zážitků, často i z četby, a příběhy doplňuje krátkou modlitbou, která mě často taky velice oslovila. Krátké příběhy Zdeňka Jančaříka mohou být krátkou příležitostí k zastavení a zamyšlení ve shonu všedního dne. Jako takové je můžu všem doporučit. "Pane, proč tě nejsem ochoten vidět jako Vzkříšeného, proč zůstávám u Ježíše-dítěte? Proč je moje víra dětinská a lpí na zázracích a vnějších znameních? Proč mám být odkázán na to, co je vytištěné a vyslovené, na učitele a kazatele? Proč se, Pane, neprojevuješ víc mezi námi? Proč mi sám nesdělíš svou pravdu přímo do ucha? A proč ti jsou někteří lidé blíž než druzí? Dej mi sebe, Pane! Neskrývej se mi za nevinným děťátkem v plenkách, za cukrovou vatou vánočních kázání."

Mohlo by se říci, že jsou to příběhy pro duši. Autor zde dává ale svůj osobní pohled do krátkých úvah, jež jsou inspirací k novému vjemu na situaci či k duchovnímu přemítání. Svou krátkou délkou jsou výstižné a osvěžující. Knížečku jsem měla tři měsíce u postele a obden jsem se k ní vracela.