Brokovnice

Stará dobrá klasika z 87. revíru. Hezká zápletka, nezvyklé rozuzlení a podrobné vysvětlení. Krátka novela - a bez zbytečné omáčky. Oddechovka jak má být!

Podzim 1969, hospodyňka si při úklidu zpívá Penny Lane od Beatles, Klingova girlfriend dělá psychologický rozbor Zvětšeniny od Antonioniho, dívky chodí v minisukních, muži stále ještě v oblecích s klobouky. Kling s Carellou hledají vraha s brokovnicí, Meyer a Hawes řeší další vraždu, obě pátrání se nedaří, zato se nečekaně vyjasní záhada z roku 1965*. To vše autor pomocí břitkých a dobře odposlouchaných dialogů ze života spojuje do další rychločetby ze života chlapců ze sedmaosmdesátky, tentokrát s mírně nesourodým dějem, zato s překvapivou tečkou. 85 % (zatím hodnotilo 209 čtenářů a jsme na průměru 84 %) … “Není něco v pořádku?” zeptala se. “Ne, ne. Ne. Ne.” “že se kolem sebe pořád rozhlížíte.” “Ze zvyku. Rozhlížím se, jestli tu nejsou nějací známí kriminálníci a vůbec, pozoruju ty typy. Co kdyby. Náhodou. To je nemoc z povolání.” “Nepovídejte, jste nervózní,” řekla. “To jste tak nervózní z těch mých šatů?” “Ale ne, jsou to moc pěkné šaty.” “Chtěla bych mít tu kuráž, abych si je opravdu vzala na holé tělo,” řekla Anne a zahihňala se. “To už by vás sebrali policajti,” řekl Kling. “Paragraf 1140 trestního zákoníku.” “Co tam stojí?” “Nepřístojné obnažování,” řekl Kling a zacitoval: “Osoba, která… P.S. * spoiler: díl 19 - Nerozhodnost