Březový háj je příběh Ericha, mladého muže, Němce, vojáka wehrmachtu. Ještě kluka, který se snaží pochopit smysl toho všeho, v němž se vtloukaná ideologie pere s tím, co sám prožil. Bojuje proti všemu neněmeckému a přitom jeho nejlepším kamarádem byl Ezra, židovský kluk, a v kapse má fotku krásné židovské dívky. Teď je ve společnosti jiné, s jinými hodnotami, jiným směřováním. "Po přijezdu do Sedanu jsem si namlouval, že to budou naše přátelství, která nám pomůžou přežít válku a nezešílet. Jaká ale přátelství? Všichni se tady starají hlavně sami o sebe ... Zřejmě o tomhle ta válka je, snažit se (jak to jen jde) přežít a nestarat se o druhé. Ironickou pravdou zůstává, že jediným přítelem, kterého v naší jednotce mám, je pervitin. Ten mě nikdy nezradí, vždycky mi pomůže cítit se aspoň trochu dobře." Pervitin, válečné řešení skoro všeho. Strachu, ulehčení bytí se stálou hrozbou smrti, zdroj energie během přesunů i lék sám na sebe, když nastupuje absťák. Co na tom, co všechno s vojáky dělá... Tip pro čtenáře knih E. M. Remarquea nebo Normana Ohlera (Totální rauš).

Tato útlá knížka pro mě byla poměrně velkým vystoupením z komfortní zóny. Jsem však vděčná, že jsem tento krok udělala a obohatila svou knihovnu o nový žánr. Přiznávám, že jsem od knihy očekávala více válečných scén, kterých je tam však pomálu. V knize se setkáte pouze s jedinou. V čem mě však kniha překvapila, byli hlavní hrdinové příběhu a trable, s nimiž se ve své přítomnosti i minulosti setkali. Kniha odkrývá myšlenky hlavních hrdinů (němci) během jejich přípravy na boj s Francií. Autor nám nabídl skvělou příležitost nahlédnout do mysli mladých vojáků a do příprav na boj. Ukazuje nám pravou tvář války, i když zrovna nestojíte na bitevním poli se zbraní v ruce. Ukazuje nám závislost, přátelství, zlobu, vztek i smutek. Konec knihy mi téměř vyrazil dech. Označila bych to za jediný zvrat, který v knize najdete. Avšak i to zcela stačí na to, aby to ve čtenáři zanechalo stopu. Jak málo stačí k tomu, aby se celá situace otočila o 180°? Jak křehký je lidský život a lidská mysl? Konec, ač třeba lehce očekávaný budí spoustu otázek a nutí k zamyšlení. Ačkoliv kniha není plná válečných akcí a zvratů, tak si mě příběh i přesto získal. Přečetla jsem knihu jedním dechem od první až do poslední strany. Našla jsem několik silných myšlenek, nad kterými jsem se na okamžik pozastavila a byla vděčná, že mohu žít ve světě, kdy můj domov nezmítá takováto válka. Pokud stejně jako já válečnou literaturu nečtete, ale přesto jí chcete dát šanci, bude pro vás tato kniha ideálním startem Je útloučká a příběh dává více nahlédnout na psychickou stránku války, než jen na krvavé boje. To jsem jako začátečník v této oblasti ocenila. Hodnotím 5/5 a doporučuji, abyste knize dali šanci. Je to sice náročné téma, ale je napsáno s citem pro detaily, myšlenky, příběh i autentičnost doby.