Andělé na subutexu nelítají

Od pana autora jsem již měla naposlouchanou audioknihu o dobytí Granady, tak jsem chtěla vyzkoušet i jeho novinku z prostředí pražského Anděla. Co musím teda vypíchnout, protože mne to fascinuje, je to, jaký má pan autor rozsah, co se týká témat. Nejdřív rekonkvista ve Španělsku a najednou svět drog, zcela odlišný - a přitom tak barvitě popsaný, že tu autorovi věřím každé slovo. Což je další věc, kterou u Lukáše Zárybnického oceňuji - že vám to prostředí umí přiblížit tak dobře, že máte pocit, jako byste se v tom ocitli vy sami. Pravda, trochu jsem si musela zvykat na ten styl psaní - prostředí drogově závislých a prostředí Anděla není očividně žádný med (jako Pražák připouštím, že ve večerních hodinách mi na Andělu nebývá úplně dobře :-D), ale tomu ten jazyk prostě tady odpovídá. Což kvituju - byť to bylo něco, co jsem si musela umět pustit k tělu, aby se mi to líp četlo. Ale líbí se mi, jak tu i přes nános marastu, který celé to prostředí skýtá, se tu i tak objevuje jakýsi náznak naděje. I když 1492: Dobytí Granady mi sedělo o chlup více, i tohle bylo moc zajímavé počtení a jsem ráda, že jsem tomu dala šanci.

Většina knih o drogách a jejich prostředí je depresivní. Těžká. A často skoro nečitelná, protože vás to umlátí drsnou realitou dřív, než se stihnete nadechnout. Ale Andělé jsou jiní. Díky černému humoru a hlavní postavě, která má život tak trochu na háku a bere ho, jak přichází, jsou snadno stravitelní pro širší publikum. Není to žádné zlehčování drogové tematiky, to ani omylem. Spíš takové feel-good na drogách. Zní to zvláštně, ale funguje to. Ukazuje to, že život uvnitř subkultury pražského Anděla má puls. Není to banda zdrogovaných zombie, ale reální lidi z masa a kostí. A často dost bizarní kusy. Tadeáš právě vylezl z vězení a potřebuje si dát život dohromady – práce, bydlení, nějaká opora. Jenže jeho bratr Adam je v pryč. Nezvěstný. Takže Tadeáš vezme práci dealera na Andělu, kde mimochodem běhá magor, co do perníku míchá krtka (ano, čistič odpadu). A najednou jste ve světě, který je průser, ale zároveň v něm Tadeáš funguje překvapivě dobře. Protože štěstí nebo spíš náhoda mu občas kryje záda. Anděl v reálu je zvláštní místo. Přes den vibrující centrum, v noci vibes „radši půjdu jinudy, díky“. V knize to není jinak, ale díky těm postavám to není jen temná díra. Je to živý, špinavý, ale fascinující mikrosvět. Kniha je nacpaná černým humorem, který tomu dává zvláštní lehkost, i když se řeší věci, co lehké nejsou. A velký plus: jazyk. Nespisovný, místy hrubý, ale přesně takový, jaký má být. Žádná póza, ale realita. Čte se to sakra dobře, i bez pocitu existencionalní krize po dočtení. Knihu doporučuju: – lidem, co znají Anděl a chtějí ho vidět bez filtru – lidem, co mají rádi literaturu, která není sterilní – lidem, co mají rádi život se vším bordelem, co k němu patří V posledních dnech jsem si znovu pustil dokumenty Katka a Mallory od Heleny Třeštíkové – a tahle kniha má blíž spíš k Mallory. Dává ti naději, že i když jsi totálně v p*deli, pořád existuje cesta ven. Jen je trochu klikatá. Skvělá kniha. Fakt skvělá.