Bouře ozvěn

Tato série byla úchvatná, promyšlenost děje, každá postava i samotná kniha byla dokonalá. Nejvíce mi k srdci přilnul Thorn, proto mě konec knížky rozesmutnil, a hlavně zanechal spoustu otázek - uvidí se ještě někdy Ofélie s Thornem? Co autorka myslela koncem knihy? Chce Ofélie Thorna hledat, nebo se Thorn najít nedá? Chtěla Ofélie svým posledním průchodem najít meziprostor, a tudíž Thorna? Budu moc ráda, když se o své úvahy se mnou podělíte, napište mi! ;)

Nejdřív je třeba říct, že tahle kniha je celá jedna obrovská podivnost. Četla jsem ji hrozně dlouho a není divu, je dost náročná . Děje se tu spousta věcí, které naprosto nedávají smysl, aby se to na konci všechno poskládalo do sebe jako to rozbité zrcadlo. Musím říct, že když vezmu sérii jako celek, nikdy jsem nic podobného nečetla. Jestli existuje originální fantasy svět, tak je to právě tady. Celou dobu se nestačím divit nad detaily, kterých jsou stovky (ať už je to minulost, postavy, předměty, místa i celková pointa). Panuje tu kouzelná atmosféra, trochu stempunk a vlastně v podstatě v knihách uvidíme jeho naprostý zlomek tohoto světa - pouhé 3 archy z 22... Fantazie tedy může naplno pracovat. Musím taky zmínit postavy, které jsou úžasně živé, jejich osudy, dobré i zlé a jejich vývoj se mě hluboce dotkly. MOŽNÁ SPOILER. Co se týká závěru série, není to uspokojivý závěr, ale vlastně jsem to tušila a tak nějak to dává smysl. Některé cesty prostě musejí pokračovat dál a já věřím, že nakonec skončí šťastně. Ba i něco víc než to. Myslím si, že právě tímhle otevřeným koncem, který je zároveň šťastný i tragický, dala autorka svým knihám naději a opravdový život. Skrz nás - čtenáře a naši představivost. Určitě si přečtu sérii ještě jednou s odstupem jako celek, nepochybuji, že toho uvidím ještě víc.