Bouře ozvěn

Tato série byla úchvatná, promyšlenost děje, každá postava i samotná kniha byla dokonalá. Nejvíce mi k srdci přilnul Thorn, proto mě konec knížky rozesmutnil, a hlavně zanechal spoustu otázek - uvidí se ještě někdy Ofélie s Thornem? Co autorka myslela koncem knihy? Chce Ofélie Thorna hledat, nebo se Thorn najít nedá? Chtěla Ofélie svým posledním průchodem najít meziprostor, a tudíž Thorna? Budu moc ráda, když se o své úvahy se mnou podělíte, napište mi! ;)

První a čtvrtý díl se od sebe nemohou více lišit, zdánlivě to vypadá, že to snad ani nemůže být jeden příběh. Ofélie konečně odhaluje původ její nešikovnosti a ještě mnohem více. A i když se mi nelíbilo, jakým směrem se příběh vyvíjí, tak musím říct, že to autorka měla dobře promyšlené. Spojit si jednotlivé kousky skládačky bylo hodně náročné, dlouho jsem nečetla takovou knihu, která by mě nutila, tolik se snažit najít odpovědi a všechno si nějak srovnat v hlavě. Netvrdím, že jsem pochopila úplně všechno a obávám se, že ani opětovné přečtení by tomu moc nepomohlo, ale každopádně to byl velmi originální příběh. Konec mě zklamal, ano, autorka tu vysvětlila všechno podstatné, ale zároveň ho nechala otevřený.