Berserk 9

Tak se mi to líbí! To byl zase jednou díl, bože díky, že jsme odešli od toho nekonečného tlachání o ničem. Tohle byl taky hodně sexuplný díl, takhle jsme naše postavy ještě neviděli. Vím, že to tak nedopadne, ale kdyby Griffith umřel, tak ho fat neobrečím, neskutečně mě irituje.

Propojení, problematika a následky sexuálního zneužívání celým příběhem je tu opět znatelné. A opět to jsou občas konkrétní momenty, které čtenáře rozpolcují a nutí ho k zamyšlení, "mám já tohle fakt zapotřebí?!" Miura podává různé formy lásky a smutku, zahalené do vášně, vzteku, bezvýchodnosti a zároveň do prvních dojmů, opatrnosti, která jde ruku v ruce s nezkušeností a něžností. Jo, je to koktejl, který je divoký, extrémní, (ne)vyvážený, a zároveň uvěřitelný, úsměvný a v neposlední řadě šokující a zvrácený. Všechny tyhle pocity jsou přinejmenším jen v tomhle díle, upozorňuju v různých situacích, v různých časových momentech a mezi různými charaktery. Namíchanost emocí, kterou jsem tu popsal... řekl bych, že je to Miurův standard, který je i tak na hodně vysoké a silné úrovni. Fakt se začínám děsit Zatmění. S tím, jak uvěřitelným způsobem autor vypracoval vazby mezi Jestřábi bude pár následujících dílů asi pěkně decimujících. Pocity vzteku má i čtenář,... Slovo otec tu snad ani nebudu používat. Protože v konkrétních momentech měl člověk hroznou potřebu tenhle díl zavřít a strašně silně s ním praštit o zeď. Podobně, jako v závěru třetího a v počátku čtvrtého dílu. Miura je Ďábel.