Batman Chladné dny

Zbožňuji Dvanáct rozhněvaných mužů a to jak původní hru Reginalda Rose, tak slavný film Sidneyho Lumeta. Možná proto jsem snadno propadl variaci Toma Kinga na toto téma, přičemž musím především vyzdvihnout fakt, že dotyčný pouze nekopíruje předlohu. Využívá původní námět k novému pohledu na skutky Temného rytíře a především pak jejich dopadu na mysl obyvatel Gothamu. Výtku k ději bych přitom měl pouze jedinou, a to je závěr, unikající kamsi do ztracena, s nejistou možností, že se autor k příběhu ještě vrátí. To se ostatně týká také dalších dvou epizod, které nijak neubírají na pochmurném tempu sestupu Bruce Waynea do osidel zármutku. Tom King využívá skvěle vypravěčské možnosti komiksu, když mění úhly pohledu, posloupnost panelů i skoky v čase, současně však zachovává tragikomickou atmosféru superhrdinského patosu, který pod záštitou jakési fanouškovské nadsázky odkrývá temná zákoutí lidské přirozenosti. Náramně dobrá věc, tahle série, nejlepší jaká Batmana za poslední roky potkala.

Nemohu se ubránit dojmu, že tenhle díl lze buď zbožňovat nebo nenávidět. Že není nic mezitím. Protože ono je těžký si nevzpomenout na tu díru v hlavě, kterou měl Bruce už předtím. Kvůli tomu, co udělal a proč měl obavy, že si nezaslouží štěstí. No, i tak toho nakonec dosáhl a všechno bylo chvíli ok. Dokud o to štěstí nepřišel. A je to zase zpátky. Pochybnosti, nenávist, vzpomínky. A právě to je ten moment, kdy to na někoho může být už moc. A je to pravda, že příběh Chladné dny byl dost náročnej. Úplně mě vysál, byť chápu záměr a čeho to je vyústění. Protože nikdo neví, co dělal Bruce potom, co se to všechno zkazilo. Asi šel jenom někoho ven z mlátit. A tohle je ono? Je tohle případ i Mr. Freeze? Nebo je to jenom výsledek toho, že to Bruce nedává? Joo...on by to byl zároveň možná i nudnej příběh, kdyby tam nebyla ta druhá vrstva. Ale já mám prostě Toma Kinga ráda, právě kvůli tomuhle. (A kvůli nekončícímu pocitu, že svý postavy nenávidí a podle toho se k nim chová.) A když to dám dohromady s kresbou, no, docela síla. To střídání poroty a rasení Freeze a nezbytný sestřih vzpomínek toho, co všechno udělal, je díky kresbě o jeden level výš. Druhý příběh Lepší lidé. Ach, taková kecačka, která vyniká hlavní tím, jak je vyprávěná. Aby na konci....WTF?!!? Protože přichází Bříme minulosti. A musím říct, že to bylo skvělý. Protože tady je něco jako "výber si laskavý čtenáři a já ti potom možná řeknu, zda jsi mě odhadl správně". Protože tam není explicitně řečeno jestli jo nebo ne, ale věci se dějí jako kdyby jo. A finální zúčtování (a celkové pátrání) je v tak strašně jiný vlně než první příběh. A to bylo prostě skvělý. A co řekne Batman na konci?! Badass! Kdo že tady všemu šéfuje? Dokonalý  :) Jaké je tedy poselství téhle knihy? Bitches budou vždycky, ale pravej buddy je jenom jeden? Hmmm... PS: ta hostovačka byla úžasná. Já ty jeho okraje prostě žeru! A dost drsný na storku před spaním :D PS: pokud to nebyla chyba tisku, tak to umázlý písmo, když se Batman dostavá mimo signál, bylo dobrý  :)