Sedmý díl Batmana klame obálkou a lže svým názvem. Protože přesně, jak se píše v anotaci: " V ruce držíte oficiální pozvánku na svatbu." A to je škoda. Že je to jenom pozvánka. Je to jako jít na pouť, protože víte, že tam bude váš oblíbený stánek se sladkým, už ho i vidíte, ale jdete na kolotoč, a potom na jiný kolotoč a potom na další a další. A přestože jsou sice kolotoče fajn a jeden zábavnější než druhý, jak dlouho vás bude bavit dívat se na ten stánek z dálky? Protože bacha, aby vám ten stánek neodjel nebo jste nebyli dostatečně otrávený, aby jste se tam vůbec těšili, a potom k němu ani nešli... (Sakra, že mě dneska ale lezou kraviny, co?!) Přesto! První kolotoč byl neskutečně zábavná jízda. Grayson je Batman? Waynovi jsou naživu? Selina je zavřená v Arkhamu? A že to byla divočina! Na konci první části jsem fakt čuměla. Co Bruce udělal a co udělal potom? Jo, tohle je ta nejlepší možná alternativa, kterou jsem četla... Druhý příběh o Jokerovi, který chce být Batmanův svědek byl na mě sice akční, ale na druhou stranu strašně ukecanej. A vlastně by se pointa sdělení dala stáhnout na pár stránek, takže to na mě působilo dost natahovaně a dočetla jsem značně unavená.. Třetí část, kde se dostaví spousta hostů v podobě tvůrců, se mi líbila, a byla moc hezky zpracovaná. Zároveň je to takový tribute lásky a celého příběhu Cat a Batsiho. Včetně těch, kteří byli součástí toho všeho. Což by bylo fajn a mnohem hezčí, kdyby se na konci nestalo, co se stalo. A vám dojde, že se to vlastně nemohlo stát jinak a že měl předtím Joker pravdu. Mě osobně to mrzelo kvůli vzpomínce na emoční jízdu v knize Válka vtipů a hádanek, která mi dala naději. Nechci se dívat na obsah následujících knih. Udělala jsem to jenom u osmého dílu. A mám strach. Velkej.... Kresba je "Batman standard" a za to jsem ráda. Že ilustrace dělají stále stejní kreslíři, ať už s přestávkou nebo stále. Je fajn, že člověk už dopředu ví, že kresbou nebude zklamaný při pohledu na jména. A protože tady nejde dát půl hvězdy, dávám pět.

Sedmý díl Batmana klame obálkou a lže svým názvem. Protože přesně, jak se píše v anotaci: " V ruce držíte oficiální pozvánku na svatbu." A to je škoda. Že je to jenom pozvánka. Je to jako jít na pouť, protože víte, že tam bude váš oblíbený stánek se sladkým, už ho i vidíte, ale jdete na kolotoč, a potom na jiný kolotoč a potom na další a další. A přestože jsou sice kolotoče fajn a jeden zábavnější než druhý, jak dlouho vás bude bavit dívat se na ten stánek z dálky? Protože bacha, aby vám ten stánek neodjel nebo jste nebyli dostatečně otrávený, aby jste se tam vůbec těšili, a potom k němu ani nešli... (Sakra, že mě dneska ale lezou kraviny, co?!) Přesto! První kolotoč byl neskutečně zábavná jízda. Grayson je Batman? Waynovi jsou naživu? Selina je zavřená v Arkhamu? A že to byla divočina! Na konci první části jsem fakt čuměla. Co Bruce udělal a co udělal potom? Jo, tohle je ta nejlepší možná alternativa, kterou jsem četla... Druhý příběh o Jokerovi, který chce být Batmanův svědek byl na mě sice akční, ale na druhou stranu strašně ukecanej. A vlastně by se pointa sdělení dala stáhnout na pár stránek, takže to na mě působilo dost natahovaně a dočetla jsem značně unavená.. Třetí část, kde se dostaví spousta hostů v podobě tvůrců, se mi líbila, a byla moc hezky zpracovaná. Zároveň je to takový tribute lásky a celého příběhu Cat a Batsiho. Včetně těch, kteří byli součástí toho všeho. Což by bylo fajn a mnohem hezčí, kdyby se na konci nestalo, co se stalo. A vám dojde, že se to vlastně nemohlo stát jinak a že měl předtím Joker pravdu. Mě osobně to mrzelo kvůli vzpomínce na emoční jízdu v knize Válka vtipů a hádanek, která mi dala naději. Nechci se dívat na obsah následujících knih. Udělala jsem to jenom u osmého dílu. A mám strach. Velkej.... Kresba je "Batman standard" a za to jsem ráda. Že ilustrace dělají stále stejní kreslíři, ať už s přestávkou nebo stále. Je fajn, že člověk už dopředu ví, že kresbou nebude zklamaný při pohledu na jména. A protože tady nejde dát půl hvězdy, dávám pět.