Babky

Podobně jako loni začínám nový rok knížkou Marky Míkové. Při čtení krátkých příběhů tří babek mě napadalo, že v avantgardním zpracování postoupila Marka Míková výš než v předchozích knihách. Představoval jsem si, jak by jednotlivé příběhy babek vypadaly v divadelní dramatizaci. V doslovu Pavly Jonssonové, která vystupuje s Markou Míkovou v jedné kapele, pak objevím slova jako avantgarda nebo představy o animovaném zpracování :-) Pobavilo mě, jak Pavla Jonssonová charakterizovala jednotlivé členky kapely a přidala k nim prototypy babek – Zelí, Vomáčkové a Kvasničkové. Marka Míková do deseti krátkých příběhů zakomponovala pokaždé i písňový text. Líbí se mi, jak si autorka hraje se slovy. Příběhy jsou nápadité, úsměvné. Pobavil mě zážitek o cestě do divadla, ale kdybych měl protézu, tak by mi u příběhu Zuby jistě vypadla :-) ČV 2020 - 12. Kniha, která je na Databázi knih v době čtení méně než 20x v Přečtených (k. 3. lednu 2020 v Přečtených 4x)

Jednohubka do vany, a naprosto skvělá! Po návratu z tábora jsem se vyčerpaně naložila do horké koupele s touhle tenkou knížkou a s přesvědčením, že stejně usnu. Světe, div se a Marko Míková, děkuju. Protože v teplé vodě s pěnou jsem si při téhle knize nejen úžasně odpočinula, ale taky jsem se pobavila, znovu jsem objevovala krásy češtiny, broukala jsem si písňové textíky (na známé i neznámé melodie) a docela jsem se začala těšit na čas, kdy budu i já babkou, která může vstávat, kdy se jí zachce, vymýšlet si denní program podle nálady a hlavně která má takové prímové kamarádky/spolubydlící. Jedno je ovšem jisté: Vomáčkovou, Kvasničkovou a Zelí, tahle úchvatná jména, nikdy nepřetrumfnu. Napadá mě jediné řešení - přejmenovat se na Broskev, možná Broskvičku . . . P.S. I já jsem si lámala hlavu, nakolik se tyhle veselé příhody budou líbit dětem, a moc mě potěšily komentáře Kacislava3 a dagmar7365.