Anna Elliotová

Kniha „Anna Elliotová“ od Jane Austen ma zaujala predovšetkým myšlienkou, že hlavná hrdinka dostáva druhú šancu na životné šťastie. Tento motív je pre mňa veľmi silný a oslovuje ma, pretože ukazuje, že nikdy nie je neskoro na to, aby sme sa snažili o naplnenie svojich snov a túžob. Na druhej strane ma však odrádzali zdĺhavé dialógy, ktoré sú typické pre Austenovú, a ktoré spomaľovali dej. Ako to už býva, román má pomalý rozbeh, ale na konci sa dej rozprúdi a prináša napínavé momenty. Pre mňa je „Anna Elliotová“ takým priemerom medzi Austenovými dielami – má svoje silné stránky, no aj nedostatky, ktoré ma občas brzdili v plnom vychutnávaní príbehu.

Knížku jsem si brala více méně zpětně do čtenářské výzvy z novinek v místní knihovně. Nečekala jsem od ní moc - něco od Austenové jsem četla na střední škole a moc mě to neoslovilo. Pro jednou jsem byla překvapená příjemně. Nejspíše proto, že hlavní hrdinka je dospělá a chová se podle toho. I ostatní postavy jsou dobře propracované a věříte jim jejich činy i pohnutky. Oproti modernější literatuře je tu více popisů, které mě ale osobně nerušily a tempo příběhu bylo tak akorát. Hodně jsem ocenila poznámky překladatelky k některým dobovým zvyklostem a výrokům, jelikož dějepis není moje silná stránka. Celkově si říkám, že bude stát za úvahu vrhnout se i na některé další knihy Austenové, až dojedu svůj současný seznam ke čtení. Zde za mě solidních 5 hvězd bez debat.