Přiznám se, že osobně nejsem příznivcem literatury „můj osud je na prd, musím bejt zlej/zfetovanej/zamindrákovanej, protože mi život nedal na výběr“. Naštěstí Edward Bunker žádné podobné sladkobolné řečičky čtenáři necpe. Jeho hrdina se protlouká životem, uvědomuje si své nedostatky a poukazuje na paradoxy státního systému. Nemoralizuje, nepoučuje, neidealizuje. Život je občas svině - kdo by o tom nevěděl své - a Max Dembo se proti němu staví čelem, tak, jak považuje za nejlepší pro sebe samého. Čtyři sta stran životního příběhu jednoho zločince není vyplněno žádnou zběsilou akcí. Autor se svou postavou a okolím pracuje pomalu, ale natolik sebejistě, že jsem měl často problém knihu odložit. Trochu chybí konkrétní dějová zápletka, ale to je vynahrazeno autentickým prostředím, věrným popisem psychologie násilníka a jeho vzorce chování, včetně několika realistických vloupaček, přepadení a loupeží. Ani bych se moc nedivil, kdyby byly čistě autobiografické.

Kniha psaná pěkně, děj je zajímavý. Kdo má rád gaunery tomu by se měla líbit