Adam a kabalistický strom

Úvodní kapitola velmi stručně popisuje Strom života a jednotlivé sefiroty. O co je úvod stručnější, o to je následující část, která se zabývá lidským tělem, popisnější. Ono to není nic proti ničemu, ale osobně se domnívám, že pro pochopení tématiky je nutná detailnější znalost jednotlivých sefirot. Tedy buď ji čtenář získal již někde jinde nebo bude vhodné ji dostudovat. Já jen musím poděkovat Prozřetelnosti, která mi poslala do života Bahir a z něhož jsem čerpala i při četbě této knihy. Samotná kniha má pro mě spád až od devadesáté strany, kdy se autor věnuje psyché. Fascinuje mě popis čtyř typů ega a jejich vztah ke Stromu života. Je zde vidět paralela ke čtyřem šťávám, jak je popsal sám Hippokrates a také k Jungově typologii. Popis ega ve vztahu k Jesodu a Self k Tiferet je krásný a logický. Vždy si připomenu, jak ten samotný název – Tiferet, je překrásný. Ano, zcela jistě je to Krása. Vlastně by bylo fajn, kdyby si tuto knihu přečetli všichni pseudoezoterici, co si chtějí zabít a zničit své ego. Celý zbytek knihy, který se věnuje Ruah a Neshamah je skvělý. Protože o Duši tu jde v prvé řadě. A na několika místech se musím vážně pousmát. Když si přečteš něco a víš, že je to takový vzkaz. Vzkaz pro tebe, napsaný v knize, kterou si náhodou čteš. Děkuji ti Pane Bože.

Na začátku knihy je v Úvodu napsáno: "Proto je nutno tuto knihu považovat za vyjádření toho, co pochopil jeden člověk z toho, co ho učili, neboť přestože jsem sefardský žid, nemohu si nárokovat jinou autoritu než své vlastní porozumění Kabale." Autor znovu popisuje funkci stromu jako v předchozí knize, která je do této trochu začleněna. Ale i tak se vyplatí Strom života přečíst, protože je ve své stručnosti napsán velmi dobře. Adam a kabalistický strom rozvíjí myšlenky z konce předchozí knihy a popisuje pouze člověka a je napsán podrobněji. Knize chybí stručnost, hlavně začátek popisu lidského fyzického těla se věnuje snad celá první třetina knihy. Též díky opakování látky Stromu života. S popisem nejnižších složek psychického těla je první polovina knihy docela nudná. Když se přechází k popisu Já psychického těla, začne být kniha mnohem zajímavější. Doporučuju těm, které zajímá poměrně přesné popsání těla postupně od hmotné směrem k jemnějším úrovním. Kniha skutečně popisuje člověka na Jákobově žebříku a nic jiného. 70%